10 As 404/2021 a 1 As 247/2021 a 1 As 299/2021 – Nejvyšší správní soud dal za pravdu vojákům letecké záchranné služby v Plzni, kteří požadují náhradu ušlé mzdy.

Nejvyšší správní soud dal za pravdu vojákům letecké záchranné služby v Plzni, kteří požadují náhradu ušlé mzdy

 

Nejvyšší správní soud v těchto dnech rozhodl v pořadí další spor mezi vojákem z povolání (žalobcem) a jeho útvarem týkající se nařizování služební pohotovosti a plnění úkolů služeb LZS (letecká záchranná služba) a SAR (služba pátrání a záchrany) u 233. vrtulníkové letky v Plzni-Líních. Žalobce se domáhal doplacení platu za doby označené jako služební pohotovost. Soud kasační stížnost Velitele vzdušných sil zamítl.

 

Nejvyšší správní soud dal za pravdu žalobci, že vykonával práci v rámci 24hodinových směn, které ale byly účelově rozděleny na 12 hodin výkonu služby a 12 hodin služební pohotovosti. Podle soudu nebyla žalobci v rozhodném období formálně nařízena služební pohotovost a pro takový postup nebyla splněna ani podmínka existence důležitého zájmu služby (či taková skutečnost minimálně neplyne ze spisu a ani ji nikdo netvrdil), tak jak je problematika služební pohotovosti upravena v § 30 zákona o vojácích z povolání.

 

Soud také zjistil, že v době označené jako služební pohotovost vykonávali vojáci stejnou činnost, která je náplní činnosti LZS a SAR, a to zcela pravidelně a byla jim za tuto dobu vyplacena pouze příslušná náhrada.

 

Podle rozhodnutí soudu žalobci náleží za čas označený jako služební pohotovost plat včetně případných příplatků.

 

Nejvyšší správní soud tedy nemá pochyb o tom, že rozdělení směn LZS a SAR bylo čistě formální a účelové, zřejmě vedené snahou o finanční úsporu či v důsledku dlouhodobé personální poddimenzovanosti letky (jak to ostatně vyplývá i ze svědeckých výpovědí). Soud nemůže vyloučit, že vojáci určení do služeb LZS a SAR podstatnou část doby označené jako služební pohotovost žádné úkoly nevykonávali a že se kupříkladu mohli věnovat odpočinku. To však nic nemění na skutečnosti, že to byli pouze a výlučně oni, kdo museli být stále připraveni vykonávat činnost, která je náplní služby LZS a SAR, stejně jako v době od 7 do 19 hodin. Přitom doba ke vzletu vrtulníku činila čtyři minuty přes den a deset minut v noci pro vrtulník LZS, deset minut v jakoukoliv denní dobu pak pro vrtulník SAR.“, uvedla k rozhodnutí ve věci spisové značky 1 As 247/2021 předsedkyně 1. senátu Lenka Kaniová.

 

Nejvyšší správní soud eviduje k dnešnímu dni okolo čtyřiceti obdobných kasačních stížností; cca deset z nich již rozhodl.

 

Text 6 stránkového zamítavého rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21.01. 2022 spisové značky 10 As 404/2021 je k dispozici z níže uvedeného linku:

http://nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2021/040410As__2100039S_20220121093007.pdf

 

Text 12 stránkového zamítavého rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16.12. 2021 spisové značky 1 As 247/2021 je k dispozici z níže uvedeného linku:

 

http://nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2021/0247_1As__2100040_20211220092205_20211220210030_prevedeno.pdf

 

Text 12 stránkového zamítavého rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 06.01. 2022 spisové značky 1 As 299/2021 je k dispozici z níže uvedeného linku:

 

http://nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2021/0299_1As__2100036_20220107092803_20220109120014_prevedeno.pdf