NSS: Zápis do seznamu advokátních koncipientů

 

I. Česká advokátní komora nesmí v pochybnostech o tom, zda žadatel prokázal splnění zákonných podmínek pro zápis do seznamu advokátních koncipientů, odmítnout jeho zápis dříve, než jej srozumitelně poučí, jakým konkrétním způsobem a v jaké lhůtě může prokázat splnění podmínek podle § 37 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.

II. Zákonná úprava (ne)provedení zápisu do seznamu advokátních koncipientů nepodléhá režimu běžného správního řízení, jaké probíhá ve věcech vyjmenovaných v § 45 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Zápis do seznamu advokátních koncipientů je vrchnostenským jednáním České advokátní komory, avšak nemá povahu správního rozhodnutí ve smyslu § 9 a § 67 správního řádu, nýbrž faktického úkonu. Na postup podle § 37 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, se tedy použije pouze postup podle části čtvrté správního řádu.

(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2021, číslo jednací 2 As 305/2020-26)

 

 

NSS: Oprávnění zajistit pachatele přestupku

 

Policie je oprávněna [§ 26 odst. 1 písm. f) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky] zajistit osoby, které vstoupily do neužívané budovy v majetku České republiky, aby tak protestovaly proti tomu, že stát nechává své budovy ležet ladem. Takové jednání se může důvodně jevit jako neoprávněné užívání cizího majetku [§ 50 odst. 2 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích] a pro tento závěr policie učiněný na místě není podstatné, že protestující chtěli jen vyjádřit politický postoj (nikoli užívat budovu) a že nakonec ani nebyli shledáni vinnými z přestupku.

(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2021, číslo jednací 10 As 18/2020-57)

 

 

KS: Výzva k podání prohlášení o majetku

 

I. Výzva k podání prohlášení o majetku vydaná dle § 180 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu [„(1) Nebyl-li nebo nemohl-li být vymáhaný nedoplatek uhrazen daňovou exekucí přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb, má na výzvu správce daně dlužník povinnost podat ve stanovené lhůtě prohlášení o majetku. Lhůta pro podání prohlášení o majetku nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Ve výzvě správce daně poučí dlužníka o povinnostech spojených s doručením výzvy a případných následcích spojených s nepodáním prohlášení nebo uvedením nepravdivých anebo hrubě zkreslených údajů; ohledně nesplnění této povinnosti není správce daně vázán povinností mlčenlivosti pro účely trestního řízení. … (4) Učinil-li dlužník prohlášení o svém majetku u správce daně v uplynulých 6 měsících, správce daně vyzve dlužníka pouze ke sdělení změn a doplnění prohlášení o majetku. Stejný postup se uplatní, pokud dlužník předloží protokol o prohlášení o majetku spolu se seznamem majetku, který byl v uplynulých 6 měsících sepsán soudem. …(5) Dlužník není povinen podat prohlášení o majetku, ke kterému byl správcem daně vyzván, jestliže … a) je vůči dlužníku zahájeno insolvenční řízení, … b) je u dlužníka zavedena nucená správa, dočasná správa nebo správa pro řešení krize, nebo …c) vymáhaný nedoplatek zanikl. … (6) Právní jednání dlužníka týkající se jeho majetku, s výjimkou právního jednání spočívajícího v běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb a správy majetku, včetně jeho běžné údržby, které dlužník učinil poté, co mu byla doručena výzva podle odstavce 1, popřípadě výzva podle odstavce 4, jsou vůči správci daně a dalším osobám, které mají proti dlužníkovi pohledávku vymahatelnou na základě exekučního titulu, neúčinné.“], je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s.

II. Podání žaloby proti výzvě nemusí předcházet vyčerpání námitek podle § 159 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu [„(1) Proti úkonu správce daně při placení daní, nejde-li o rozhodnutí, u kterého zákon připouští podání odvolání, může osoba zúčastněná na správě daní uplatnit námitku ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o úkonu dozvěděla. Vyrozumívá-li správce daně osobu zúčastněnou na správě daní o úkonu při placení daní, proti němuž lze uplatnit námitku, poučí ji současně o možnosti jejího uplatnění. …(2) Námitka se podává u správce daně, který úkon provedl. … (3) Správce daně námitku posoudí a rozhodne o ní. Vyhoví-li námitce v plném rozsahu, napadený úkon zruší, a vyhoví-li námitce částečně, napadený úkon změní nebo zjedná nápravu jiným způsobem. Neuzná-li správce daně oprávněnost v námitce uplatňovaných důvodů, námitku rozhodnutím zamítne. Rozhodnutí, kterým je námitce v plném rozsahu vyhověno, se neodůvodňuje. … (4) V řízení o námitce se použije obdobně § 111 odst. 5 a § 112. Proti rozhodnutí o námitce nelze uplatnit opravné prostředky. … (5) V případě, kdy námitka směřuje proti rozhodnutí správce daně, je řádným opravným prostředkem proti tomuto rozhodnutí. Řádným opravným prostředkem námitka není ve vztahu k ustanovení vylučujícímu uplatnění řádného opravného prostředku. … (6) Ochrany před nečinností správce daně při placení daní se lze namísto podnětu na nečinnost domáhat prostřednictvím námitky.“].

(podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2021, číslo jednací 51 Af 11/2019-19)