Určitost exekučního titulu proti investiční společnosti

 

I. V případě, kdy má být postižen majetek z více podílových fondů, je nezbytné, aby již ve výroku rozhodnutí proti investiční společnosti (obhospodařující podílové fondy) bylo uvedeno, majetek jakých podílových fondů má být postižen a v jakém rozsahu má být takový majetek postižen. Jestliže výrok exekučního titulu uvedené náležitosti neobsahuje, nelze jej vykonat.

II. Je-li vymáhán dluh (bezdůvodné obohacení), který vznikl v souvislosti s obhospodařováním podílových fondů, musí být vedle dluhu z majetku v podílových fondech uhrazena i případná sankce, tj. úrok z prodlení či smluvní pokuta, která byla za porušení povinnosti podle soukromého práva uložena (§ 102 ZISIF); majetek obhospodařovatele postižen být nemůže. Ustanovení § 210 ZISIF [tj. zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech: „Do nákladů fondu kolektivního investování nelze zahrnout … a) pokuty nebo jiné majetkové sankce uložené jeho obhospodařovateli, administrátorovi, depozitáři, hlavnímu podpůrci, auditorovi nebo jiné osobě, která pro tento fond poskytuje služby, … b) náklady na vyhotovení propagačního sdělení a náklady na nabízení investic do tohoto fondu, ani … c) administrativní náklady a náklady na právní a poradenské služby spojené s přeměnou nebo jinou majetkovou dispozicí týkající se tohoto fondu (část jedenáctá).“] se zde nepoužije, jelikož sankcemi ve smyslu § 210 ZISIF jsou míněny sankce, které jsou obhospodařovateli ukládány orgány veřejné moci za porušení povinností vyplývajících ze ZISIF, popř. jiných povinností vyplývajících z veřejného práva v souvislosti s výkonem svých práv a povinností vyplývajících z jeho podnikatelského oprávnění.

(podle usnesení Nejvyššího soudu ČR spisové značky 20 Cdo 2871/2020, ze dne 22. 6. 2021)

 

 

Placení soudního poplatku ve věcech tzv. společnických žalob

 

I. Není žádný důvod, pro který by měly být společnické žaloby en bloc – bez dalšího a automaticky – „osvobozovány„ od poplatkové povinnosti s tím, že povinnost zaplatit soudní poplatek bude uložena teprve v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

Nastavení vycházející z toho, že poplatková povinnost za řízení vzniká v případě společnických žalob (stejně jako u jiných návrhů na zahájení řízení) již podáním žaloby a že poplatníkem poplatku za řízení před soudem prvního stupně je sama společnost, je vhodným a proporčně vyváženým řešením, které požadavkům regulační funkce soudního poplatku nejlépe odpovídá. Společníkům totiž na jedné straně umožňuje podat společnickou žalobu, a to aniž by nesli náklady soudního poplatku; na druhé straně však s tím, že společníci budou v mnoha případech via facti přinuceni (nemá-li být řízení zastaveno podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích) zaplatit soudní poplatek namísto společnosti a teprve následně uplatnit svůj nárok na vrácení takto vynaložených prostředků.

Nejvyšší soud vnímá hrozbu spočívající v tom, že společník zaplatí soudní poplatek namísto společnosti a společnost následně nebude mít dostatečné množství finančních prostředků, aby mu takto vynaložené náklady vrátila. Odůvodňují–li to proto poměry společnosti a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, může „žalující„ společník požádat o osvobození společnosti od soudního poplatku.

Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že vyšel-li odvolací soud z toho, že u společnických žalob je kvůli jejich povaze vždy (bez dalšího) zapotřebí vycházet z § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích [„Jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost …j) v ostatních případech uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.“], a tak dovozovat, že poplatková povinnost vzniká (až) v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé, není jeho právní posouzení této právní otázky správné.

II. Nárok na vrácení soudního poplatku společníkovi nevzniká, pokud společník společnickou žalobu zneužije; případný neúspěch společnosti v řízení o společnické žalobě však ještě (bez dalšího) ničeho nevypovídá o otázce zneužití práv podat společnickou žalobu.

(podle usnesení Nejvyššího soudu ČR spisové značky 27 Cdo 1767/2020, ze dne 27. 5. 2021)