20 Cdo 3530/2020 – účast povinného na místním šetření k určení obvyklé ceny / 23 Cdo 2800/2020 – řízení o ochraně zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství.

Účast povinného na místním šetření k určení obvyklé ceny

 

I. Při exekuci rozdělením společné nemovité věci podle § 348 odst. 1 o. s. ř. je třeba aplikovat i ustanovení § 336 [„(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitou věc a její příslušenství cenou obvyklou. … (2) Je-li to potřebné, provede soud ohledání nemovité věci a jejího příslušenství. O době a místě ohledání soud uvědomí oprávněného, ty, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinného a znalce. Povinný, popřípadě i další osoby, jsou povinni umožnit prohlídku nemovité věci a jejího příslušenství, potřebnou k provedení ocenění. … (3) Neumožní-li povinný prohlídku nemovité věci a nelze-li bez ohledání cenu určit, je soud oprávněn zjednat si do nemovité věci povinného přístup. … (4) Jestliže nemovitá věc a její příslušenství byly dříve oceněny způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2 a jestliže se nezměnily okolnosti rozhodující pro ocenění, může soud od nového ocenění upustit.“] a 336a [„(1) Podle výsledků ocenění a ohledání provedeného podle § 336 určí soud … a) nemovitou věc, které se výkon týká, … b) příslušenství nemovité věci, kterého se výkon týká, …c) výslednou cenu nemovité věci a jejího příslušenství, kterého se výkon týká, … d) soudu oznámená nebo jinak známá věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva, která prodejem v dražbě nezaniknou. … (2) Soud zároveň může rozhodnout o zániku nájemního či pachtovního práva, výměnku nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni, jestliže … a) je nájemné či pachtovné, případně poměrná část výnosu z věci zcela nepřiměřená nájemnému či pachtovnému, případně poměrné části výnosu z věci v místě a čase obvyklé nebo je-li věcné břemeno či výměnek zcela nepřiměřený výhodě oprávněného, a … b) toto právo výrazně omezuje možnost prodat nemovitou věc v dražbě. … (3) Usnesení soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému a osobám, o jejichž právech a povinnostech soud rozhodl podle odstavce 2. Jednání není třeba nařizovat. … (4) Soud změní usnesení o ceně, nebyla-li vydána dražební vyhláška, pokud se výrazně změnily okolnosti rozhodné pro ocenění nemovité věci a jejího příslušenství.“] o. s. ř. o ohledání a určení obvyklé ceny nemovité věci, jejího příslušenství a jednotlivých práv a závad s nemovitou věcí spojených.


II. Jestliže v posuzované exekuci rozdělením společné věci (jejím prodejem a rozdělením výtěžku zpeněžení mezi spoluvlastníky) znalec nevyhověl návrhu povinného o stanovení náhradního termínu a místní šetření provedl bez účasti povinného, nelze z jeho znaleckého posudku vycházet. Povinný byl sice řádně uvědomen o prohlídce předmětných nemovitých věcí, avšak pouze 2 dny před jejím plánovaným uskutečněním, za daných okolností proto nebylo na místě, aby znalec bez vážných důvodů nevyhověl žádosti povinného o náhradní termín, zvláště když povinný projevil aktivní snahu o účast. Povinnému byla jednáním znalce odepřena účast na ohledání nemovité věci a jejího příslušenství, v čemž Nejvyšší soud shledává rozpor s právem povinného na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.


V projednávané věci tak bylo při určení obvyklé ceny nemovité věci, jejího příslušenství a jednotlivých práv a závad s nemovitou věcí spojených postupováno v rozporu s ustanoveními § 336 a § 336a o. s. ř. a uvedené pochybení nelze zhojit tím, že ohledání předmětných nemovitých věcí byl účasten oprávněný. Ačkoli v exekuci rozdělením společné věci mají všichni spoluvlastníci postavení oprávněných a je v jejich zájmu, aby společná nemovitá věc byla prodána za co nejvyšší cenu, nelze opomenout právo každého účastníka exekučního řízení vyjádřit se k získávání podkladů pro znalecký posudek a mít možnost konfrontovat znalce s případnými připomínkami. Nadto se účast povinného na místním šetření jeví v daném případě jako vysoce žádoucí vzhledem k tomu, že to byl právě povinný, kdo předmětné nemovité věci po celou dobu trvání spoluvlastnictví spravoval, a je tak vysoce pravděpodobné, že by byl schopen poskytnout znalci chybějící informace o stavu a vybavení, jakož i zpřístupnit celou nemovitou věc, k čemuž při prohlídce za účasti oprávněného nedošlo.


(podle usnesení Nejvyššího soudu ČR spisové značky 20 Cdo 3530/2020, ze dne 10. 2. 2021)

 

 

Řízení o ochraně zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství

 

Je-li řízení o žalobě pro ohrožení či porušení zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství a o protinávrhu na prohlášení neplatnosti tohoto vzoru přerušeno podle čl. 86 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 6/2002, je překážkou, pro kterou nelze v řízení zásadně pokračovat, existence takto zahájeného řízení před Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví, neboť o nárocích, jež jsou založeny na uplatněném důvodu neplatnosti, nelze do nabytí účinnosti rozhodnutí Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví rozhodnout.


Nicméně připouští-li nařízení, že mohou existovat zvláštní důvody, pro které při souběhu soudního řízení o žalobě pro ohrožení či porušení zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství s řízením o návrhu podaném u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví na prohlášení (průmyslového) vzoru Společenství za neplatný lze soudní řízení nepřerušit a v řízení pokračovat (čl. 91 odst. 1 nařízení), je možno dovozovat, že existenci obdobných zvláštních důvodů lze zohlednit i z hlediska úvahy, zda je možno podle čl. 88 odst. 3 nařízení ve spojení s čl. 111 odst. 2 o. s. ř. v již přerušeném soudním řízení pokračovat.


Lze tak uzavřít, že za situace, kdy řízení o žalobě pro ohrožení či porušení zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství a o protinávrhu na prohlášení neplatnosti tohoto vzoru bylo tuzemským soudem pro (průmyslové) vzory Společenství přerušeno podle čl. 86 odst. 3 nařízení, přičemž žalovaný podal ve stanovené lhůtě návrh na prohlášení neplatnosti tohoto vzoru u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví, lze v tomto řízení pokračovat pouze tehdy, jeli pro takový postup zvláštní důvod.


Zvláštním důvodem pro pokračování v tomto řízení může být i okolnost, že některý z nároků uplatněných v žalobě nemůže být výsledkem řízení o prohlášení neplatnosti předmětného zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství, vedeného u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví, dotčen.


(podle usnesení Nejvyššího soudu ČR spisové značky 23 Cdo 2800/2020, ze dne 28. 1. 2021)