Záloha na další vedení exekuce podle § 55 odst. (9) exekučního řádu (EŘ)
Postoupením pohledávky postupník ztrácí právo být osvobozen od placení zálohy na další vedení exekuce podle ustanovení § 55 odst. 9 EŘ. Jazykovým výkladem ustanovení § 55 odst. 9 EŘ lze sice dospět k závěru, že od složení zálohy na další vedení exekuce je osvobozen každý oprávněný, pro něhož se vede exekuce k vymožení pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému trestným činem. Nicméně aplikace doslovného výkladu by odporovala smyslu a účelu posuzované právní normy. Přijetím ustanovení § 55 odst. 9 EŘ zákonodárce zamýšlel chránit užší skupinu oprávněných, především zvláštně zranitelných osob, před dalšími finančními náklady spojenými s vymáháním v tomto ustanovení vyjmenovaných pohledávek, jinými slovy ty oprávněné, v jejichž prospěch byl exekuční titul vydán. Ostatní oprávnění mohou být od povinnosti složit zálohu zproštěni po individuálním posouzení soudním exekutorem podle ustanovení § 55 odst. 10 EŘ. K přiklonění se k tomuto restriktivnímu přístupu nasvědčuje i poslední věta posuzované právní normy, která presumuje, že oprávněný od složení zálohy na další vedení exekuce není zproštěn, pokud z exekučního spisu nevyplývá opak.
(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 20 Cdo 911/2025, ze dne 20. 5. 2025)
Udělení plné moci právnické osobě jako odstranitelná vada řízení
Jestliže žalobce udělí v rozporu s § 24 odst. (1) o. s. ř. [„Účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí. Nejedná–li se o zastupování podle § 26 nebo podle § 26a, může být zvoleným zástupcem účastníka jen fyzická osoba. V téže věci může mít účastník současně jen jednoho zvoleného zástupce.“] plnou moc právnické osobě, je soud povinen vyzvat ho k odstranění vady zastoupení a poskytnout mu odpovídající poučení.
(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové 30 Cdo 790/2025, ze dne 20. 5. 2025)