Škoda způsobená zaměstnancem státní příspěvkové organizaci

 

I. Provedením odvodu do státního rozpočtu uloženého státní příspěvkové organizaci za porušení rozpočtové kázně a zaplacením penále za prodlení s tímto odvodem vznikne státní příspěvkové organizaci škoda, za kterou může zaměstnanec odpovídat za podmínek uvedených v ustanovení § 250 odst. 1 zák. práce [„Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.“].

II. Podle ustanovení § 328 odst. 2 zák. práce [„Peněžitá práva zaměstnavatele zanikají smrtí zaměstnance, s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvodů i výše, a práv na náhradu škody způsobené úmyslně.“] peněžitá práva zaměstnavatele zanikají smrtí zaměstnance, s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvodů i výše, a práv na náhradu škody způsobené úmyslně.

Žalobě směřující proti dědičce zaměstnance by tedy bylo možné vyhovět, jen kdyby bylo zjištěno, že byla naplněna některá ze shora uvedených výjimek. Rozsudek odvolacího soudu však hovoří pouze o „zaviněném porušení povinností původního žalovaného“. Zjišťování úmyslu se navíc musí týkat toho, co je předmětem řízení, tedy škody, jež měla vzniknout zaplacením uložené povinnosti odvodu a penále.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spisové značky 21 Cdo 3763/2020, ze dne 29. 9. 2021)

 

 

Rozhodování soudu o přiměřeném snížení pojistného plnění

 

Pokud soud přistoupí ke snížení pojistného plnění, je třeba, aby míru snížení posuzoval podle všech rozhodných okolností případu a aby vyložil, na základě jaké úvahy dospěl ke konkrétní míře snížení pojistného plnění, a svůj závěr řádně odůvodnil.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spisové značky 23 Cdo 1970/2021, ze dne 30. 8. 2021)