Porušení podmínek souhlasu k vedlejší výdělečné činnosti zaměstnance

 

Souhlas k vedlejší výdělečné činnosti zaměstnance shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele může být učiněn nejen jednostranným prohlášením zaměstnavatele, ale může být též součástí vzájemné dohody zaměstnance a zaměstnavatele, jejímž obsahem mohou být i podmínky, za nichž se tento souhlas zaměstnavatele zaměstnanci uděluje.

Jsou-li tyto podmínky mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuty, představuje jejich nedodržení zaměstnancem nesplnění jeho povinností ze závazků převzatých takovou dohodou, a tedy i porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spisové značky 21 Cdo 74/2021, ze dne 7. 6. 2021)

 

 

Způsobilost zahraniční právnické osoby k právům a povinnostem

 

Jakkoli ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním [„Činí-li právní úkon v Československé socialistické republice cizinec, stačí, není-li dále uvedeno něco jiného, je-li k úkonu způsobilý podle práva československého.“], užívalo termínu „cizinec“, bylo třeba tuto subsidiární kolizní normu vztáhnout i na právnické osoby. Přiměřené použití pravidla vyplývajícího z ust. § 3 odst. 2 zákona č. 97/1963 Sb. i na právnické osoby, tedy že postačí, jestliže by způsobilost k právnímu úkonu měla v obdobné situaci česká právnická osoba podle českého práva, dovozuje i odborná literatura.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spisové značky 23 Cdo 342/2020, ze dne 26. 5. 2021)