23 Cdo 1297/2021 – nesplnění povinnosti prodávajícího předat doklady potřebné k užívání věci / 23 Cdo 692/2020 – nesoulad urbanisticko-architektonické studie s územním plánem.
Nesplnění povinnosti prodávajícího předat doklady potřebné k užívání věci
I. Předání dokladů potřebných k užívání věci (tj. i návodu k obsluze) je povinností prodávajícího. Tato jeho povinnost (předat kupujícímu návod k obsluze) trvá, trvá-li závazek z této smlouvy. II. Vadu v dokladechnutných k užívání zboží nepředstavuje pouze jejich nekompletnost, nýbrž i jejich úplná absence, přičemž nedodání dokladů neznamená, že nedošlo k řádnému dodání věci, k níž se vztahují; nedodání dokladů tak nezakládá prodlení s dodáním(hlavního) předmětu koupě, který byl předán, nýbrž nároky je třeba uplatňovat v režimu práv z vad. Nedodání návodu k obsluze věci(zde zemědělského nakladače), který je dokladem nutným k užívání věci, představuje vadu věcive smyslu § 2099 odst. 1 věty třetí o. z.[„Věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.“]. (podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 23 Cdo 1297/2021, ze dne 25. 2. 2022)
Nesoulad urbanisticko-architektonické studie s územním plánem
Dílo má vadu, je-li zhotovitelem plněno něco odlišného, než plněno být mělo (srov. § 2615 odst. 1 o. z.)[„Dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.“]. Při posuzování vadnosti zpracované urbanisticko–architektonické studieje třeba vycházet i z toho, že vlastnosti dluhovaného plnění mohou být ve smyslu § 1914 odst. 1 o. z. [„(1)Kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy. … (2) Je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění.“]stranami nejen výslovně vymíněny, ale mohou též vyplývat z obvyklého funkčního určení předmětu plnění, případně z účelu smlouvy, je-li stranám znám. Strany smlouvy o dílo tak nejsou nuceny vlastnosti předmětu plnění vždy výslovně vymínit, ale mohou je sjednat i jen tím, že vycházejí z jeho zamýšlené funkce či účelu použití. Buď určité plnění sjednají s tím, že se k němu určitá funkce nebo účel váže obecně z povahy věci (a kdy konkludentně vycházejí z obvyklého způsobu užívání daného typu věci), anebo vymezí (nikoliv nutně výslovně) určitý specifický účel plnění, který se vztahuje jen k danému závazku. Uvedeným přímým či nepřímým způsobem mohou strany ve smlouvě o dílo sjednat i to, že zpracovávaná „urbanisticko-architektonické studie“ má splňovat (určité) vlastnosti vyplývající z požadavků stanovených právními předpisy veřejného práva o územním plánování a výstavbě. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 2857/2019, vyslovil, že „[o]becně lze dovozovat, že hospodářským účelem závazku vytvoření (stavebního) architektonického díla je zásadně následné zhotovení stavby takového díla pro potřeby objednatele, jež je na objednávku objednatele autorem původně vyjádřeno a odevzdáno zpravidla v podobě architektonické studie. Pouze zcela výjimečně nastává situace, kdy architektonické dílo je objednáváno za účelem jiným než stavebním (např. za účelem výstavním, sbírkovým apod.)“. Pro posouzení, zda dílo označené stranami smlouvy o dílo jako zpracování „urbanisticko-architektonické studie“ má splňovat (určité) vlastnosti vyplývající z požadavků stanovených právními předpisy veřejného práva o územním plánování a výstavbě (včetně požadavků stanovených ustanovením § 169 stavebního zákona), je tak třeba zohlednit, jaké vlastnosti díla si strany smlouvy vymínily, popř. jaké mají být obvyklé vlastnosti tohoto díla, aby bylo možné dílo použít podle smlouvy, a podle stranám známého účelu smlouvy. Nezbytnou součástí takového posouzení proto bude rovněž výklad projevu vůle stran smlouvy o dílo o vlastnostech sjednaného díla a účelu smlouvy podle § 555 a násl. o. z. (podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 23 Cdo 692/2020, ze dne 28. 2. 2022)