Určení hodnoty zásilky, jež byla poškozena při přepravě

 

Při poškození zásilky ve smyslu čl. 25 Úmluvy CMR [„vyhláška ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR): „1. Při poškození zásilky hradí dopravce částku, o kterou se její hodnota snížila; částka se vypočítává z hodnoty zásilky stanovené podle článku 23 odst. 1, 2 a 4. … 2. Náhrada škody nesmí však přesahovat: … a) je-li poškozením znehodnocena celá zásilka, částku, která by se vyplatila při její úplné ztrátě; … b) je-li poškozením znehodnocena jen část zásilky, částku, která by se vyplatila při ztrátě znehodnocené části zásilky.“] se výše náhrady, kterou hradí dopravce, vypočítá z hodnoty zásilky v místě a době jejího převzetí k přepravě (čl. 23 odst. 1 Úmluvy CMR [„Má-li dopravce podle ustanovení této Úmluvy povinnost nahradit škodu za úplnou nebo částečnou ztrátu zásilky, vypočítá se náhrada z hodnoty zásilky v místě a době jejího převzetí k přepravě.“]). Nelze-li hodnotu zásilky v místě a době jejího převzetí k přepravě určit podle její burzovní ceny, je třeba při jejím určení vyjít z běžné tržní ceny, jestliže v místě a době převzetí zásilky k přepravě existuje. Běžnou tržní cenou ve smyslu čl. 23 odst. 2 Úmluvy CMR je cena vzniklá v důsledku působení běžných tržních mechanismů. Dojde-li mezi dvěma subjekty k dohodě o určité kupní ceně, lze zásadně vycházet z toho, že taková cena je běžnou tržní cenou ve smyslu citovaného ustanovení. Nebude-li na tomto základě možno určit běžnou tržní cenu zásilky, vypočte soud náhradu z obecné hodnoty zboží stejné povahy a jakosti v místě a době převzetí zásilky k přepravě.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spisové značky 23 Cdo 1628/2020, ze dne 31. 8. 2021)

 

 

Poctivé vypořádání mezi družstvem a jeho členem

 

I v případě, že stanovy družstva určí vlastní způsob vypořádání, musí být vypořádání mezi družstvem a jeho členy poctivé v tom smyslu, aby hodnota vypořádacího podílu člena, jehož účast v družstvu (za trvání družstva) skončila, odpovídala hodnotě majetku připadajícího na jeho členský podíl.

Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že vyšel-li odvolací soud při stanovení výše vypořádacích podílů navrhovatelů z majetkových listů určujících transformační majetkový podíl navrhovatelů a dále z toho, že „podíly navrhovatelů od počátku členství se nijak nezměnily“, aniž by zkoumal, zda taková výše vypořádání odpovídá tržní hodnotě majetku, připadajícího na jednotlivé podíly navrhovatelů a odpovídá tak požadavku poctivosti, není právní posouzení této otázky správné.

(podle usnesení Nejvyššího soudu ČR spisové značky 27 Cdo 3823/2020, ze dne 25. 8. 2021)