Odpovědnost nájemce pozemní komunikace za škodu

Vedle speciální objektivní odpovědnosti podle zákona o pozemních komunikacích obstojí též odpovědnost podle obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody. Tyto povinnosti mohou existovat vedle sebe; povinen k náhradě škody podle obecných předpisů může být nejen vlastník nebo správce komunikace, ale ve smyslu § 2913 o. z. [„(1) Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. …(2) Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.“] i subjekt, jemuž vlastník či správce přenechal pozemek s komunikací do užívání (nájmu) a dohodl s ním jeho zimní údržbu. Volba některé z osob povinných k náhradě škody přísluší poškozenému.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 25 Cdo 3256/2021, ze dne 3. 3. 2022)