Procesní nástupce zaniklé právnické osoby

 

I. V případě ztráty způsobilosti být účastníkem řízení ve smyslu § 19 o.s.ř. v průběhu soudního řízení (tedy po zahájení řízení a zároveň před tím, než je řízení pravomocně skončeno) nemá soud na výběr, zda bude postupovat podle § 107 o.s.ř., nebo – v případě, že byl učiněn příslušný návrh ze strany účastníka řízení – podle § 107a o.s.ř. [„(1) Má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107. … (2) Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány. … (3) Ustanovení § 107 odst. 4 platí obdobně.“], V takové situaci musí soud z úřední povinnosti posoudit, zda a s kým může být v řízení pokračováno, a to v intencích § 107 o.s.ř. [„(1) Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.“]. Podle § 107 odst. 2 [„Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde.“], nebo odst. 3 [„Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde.“] o.s.ř. pak soud především zvažuje, zda je tu taková osoba, která vstoupila do práv či povinností „zaniklého„ účastníka, o něž se řízení vede.

II. Ustanovení § 107 odst. 3 o.s.ř. [„Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde.“] není možné vykládat ryze formalistickým způsobem tak, že procesním nástupcem zaniklé právnické osoby může být v občanském soudním řízení jen ten, kdo vstoupil do práv a povinností této právnické osoby, popřípadě vstoupil do práva či povinnosti, o které se řízení vede, až po jejím zániku. Vždy je třeba dbát na to, aby procesním rozhodnutím nedůvodně nedošlo k zamezení přístupu účastníka k soudu, resp. k zabránění projednání a rozhodnutí právního případu soudem.

(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 25 Cdo 726/2021, ze dne 18. 1. 2022)