Prokazování naplnění výpovědního důvodu současně s výpovědí

Ačkoli výpovědní důvod je podle § 2310 odst. 1 o. z. [„Ve výpovědi musí být uveden její důvod; výpověď, v níž není uveden její důvod, je neplatná.“] nutné ve výpovědi nájmu prostoru sloužícího podnikání na dobu určitou náležitě skutkově konkretizovat, žádné ustanovení o skončení nájmu prostoru sloužícího k podnikání výpovědí nestanoví, a ani ze smyslu a účelu právní úpravy nevyplývá, že by podmínkou oprávněnosti, případně důvodem neplatnosti či dokonce zdánlivosti výpovědi z nájmu bylo (ne)prokázání naplnění výpovědního důvodu vypovídané straně současně s výpovědí.

Smysl povinnosti stanovené v § 2310 odst. 1 o. z. uvést důvod výpovědi vyplývá ze skutečnosti, že nájem uzavřený na dobu určitou může být vypovězen před uplynutím sjednané doby nájmu jen z určitých (zákonem či smluvně stanovených) důvodů. Jsou-li důvody, pro které může být nájem vypovězen, omezeny, pak by vypovídaná strana měla vědět, zda a který z těchto stanovených důvodů druhá strana uplatňuje, aby také mohla posoudit, zda byl (mohl být) uplatněný výpovědní důvod naplněn a zda se má proti takové výpovědi případně bránit. Není povinností strany, která nájem vypovídá, aby naplněnost uplatněného výpovědního důvodu „dokládala„ či jinak prokazovala již při dání výpovědi. Bude-li mezi stranami spor o naplněnost výpovědního důvodu, má vypovídaná strana možnost podat proti takové výpovědi námitky a nebude-li s námitkami úspěšná (§ 2314 odst. 1, 3 o. z.), může se domáhat přezkumu oprávněnosti výpovědi soudem (§ 2314 odst. 3 o. z.). V řízení podle § 2314 odst. 3 o. z. (pokud si jeho aplikaci nevyloučily) [„Vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.“] pak budou muset strany prokázat (ne)naplněnost výpovědního důvodu.

II. Dohodnou-li se (odchylně od úpravy v občanském zákoníku) strany smlouvy o nájmu prostoru sloužícího podnikání uzavřené na dobu určitou, že i takovou smlouvu lze vypovědět bez důvodu, pak nemusí výpovědní důvod ve výpovědi uvádět (žádný mít nemusí) a ustanovení § 2310 odst. 1 o. z. se v takovém případě neuplatní.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 26 Cdo 3329/2021, ze dne 15. 6. 2022)

Aktivní legitimace k náhradě škody způsobené nezákonným rozhodnutím

Osoba, která sice nebyla účastníkem správního řízení, v němž bylo nezákonné rozhodnutí vydáno, avšak vzhledem k zásahu tohoto rozhodnutí do jejích subjektivních práv jí bylo postavení účastníka řízení přiznáno v posléze vedeném řízení o správní žalobě, kterou tato osoba proti předmětnému rozhodnutí podala, přičemž toto rozhodnutí bylo v řízení vedeném před správním soudem pro svou nezákonnost zrušeno, splňuje podmínku aktivní legitimace k náhradě škody způsobené nezákonným rozhodnutím upravenou v § 7 odst. 1 OdpŠk. [zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem – „Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.“]

V posuzované věci tak žalobce, přestože podle § 94 odst. 2 věty první zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů [„Účastníkem řízení podle § 3c odst. 1, § 5 odst. 5 a 9, § 6c odst. 1 písm. g), § 6e, § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a 4, § 21a, § 31 odst. 1 a § 72 odst. 1 je pouze žadatel. Účastníkem řízení podle § 37 odst. 2, 5 a 6, § 39 odst. 2 a § 82 odst. 2 písm. c) až f) a n) je pouze zaměstnavatel. Účastníkem řízení před orgánem ochrany veřejného zdraví o uložení nápravného opatření (§ 84) je pouze osoba, které povinnost stanoví zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nebo je jí uložena na základě zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie. „], nemohl být účastníkem správního řízení, jež vyústilo ve vydání nezákonného rozhodnutí vydaného podle § 31 odst. 1 téhož zákona, podmínku upravenou v § 7 odst. 1 písm. a) OdpŠk splňuje, byl-li na základě vlastní žaloby podané proti předmětnému rozhodnutí podle § 65 odst. 1 s. ř. s. účastníkem řízení vedeného před správním soudem, v němž bylo toto rozhodnutí pro svou nezákonnost následně zrušeno.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 30 Cdo 1339/2022, ze dne 10. 8. 2022)