Podklady týkající se pořadu jednání shromáždění společenství vlastníků

I. Svolavatel shromáždění společenství vlastníků je povinen uvést v pozvánce nejen pořad zasedání, ale rovněž dodat (zpřístupnit) vlastníkům jednotek podklady týkající se pořadu jednání shromáždění. Z úpravy § 1207 odst. 2 o. z. vyplývá, že podklady týkající se pořadu jednání shromáždění nemusí být vždy přímo součástí pozvánky, postačí umožní-li svolavatel vlastníkům jednotek, aby se s nimi seznámili. Svolavatel shromáždění musí zajistit, aby každý vlastník jednotky (člen nejvyššího orgánu společenství vlastníků), měl (mohl mít) k dispozici před jednáním shromáždění podklady pro jednotlivé body jednání; není přitom významné, zda tyto podklady (fyzicky) připojí přímo k pozvánce, nebo vlastníky v pozvánce informuje, kde se s nimi mohou seznámit. Jedině tak se může vlastník jednotky na zasedání shromáždění náležitě připravit.

Ustanovení o společenství vlastníků ani o spolku žádnou konkrétní lhůtu (či přesný časový okamžik), v níž (k němuž) musí být zpřístupněny podklady týkající se pořadu zasedání, nestanoví. Nejvyšší soud již ve svých rozhodnutích zdůraznil, že délka lhůty určená stanovami společenství pro vyrozumění vlastníků jednotek o konání schůze shromáždění společenství vlastníků musí být dostatečně dlouhá tak, aby si vlastníci mohli zajistit podmínky pro účast. Totéž nepochybně platí i o lhůtě, v níž se vlastník jednotky může seznámit s podklady pro zasedání. Podklady by proto měly být zpravidla dodány či zpřístupněny společně s pozvánkou na shromáždění, i kdyby se tak výjimečně nestalo, musí se jednat o dobu, která vlastníkům jednotek poskytne dostatek času, aby se s nimi seznámili. Nebudou-li podklady připojeny přímo k pozvánce, musí v ní svolavatel uvést, kde budou zpřístupněny a případně od kdy. Zda byla lhůta dodržena, bude vždy záležet na posouzení konkrétní situace (rozsah podkladů, rozsah a obsah pořadu jednání, doba svolání zasedání apod.).

II. Svolavatel v posuzované pozvánce uvedl, že podklady jsou dostupné jednak na internetových stránkách (které specifikoval), jednak v jeho sídle, byl tedy povinen na obou takto deklarovaných místech umožnit vlastníkům jednotek seznámit se s podklady pro zasedání shromáždění a jestliže se tak nestalo, svou povinnost nesplnil. Na internetových stránkách svolavatele označených v pozvánce byly podklady na zasedání k dispozici teprve pět dní před shromážděním, ačkoliv pozvánka na shromáždění byla vlastníkům jednotek zaslána měsíc před jeho konáním a podklady se týkaly hospodaření svolavatele a změny stanov – takovou lhůtu nelze považovat za dostatečnou na řádnou přípravu; nadto z pozvánky ani nevyplývalo, že by na některém z avizovaných míst byly materiály k nahlédnutí později.

Odvolací soud se otázkou včasnosti zpřístupnění podkladů členům společenství pečlivě zabýval, přihlédl ke všem zjištěným skutečnostem, vycházel přitom z konkrétních zjištění učiněných v dané věci (že k pozvánce ze dne 25. 10. 2019 na zasedání shromáždění svolané na den 26. 11. 2019 nebyly připojeny žádné podklady, bylo v ní však výslovně uvedeno, že veškeré podklady jsou k dispozici jednak na internetových stránkách svolavatele, jednak v sídle svolavatele, avšak podklady k rozhodování shromáždění nebyly na internetových stránkách k dispozici přinejmenším do 21. 11. 2019, tj. 5 dní přede dnem konání shromáždění, jež se konalo dne 26. 11. 2019), jeho úvaha, že navrhovateli nebyly podklady zpřístupněny včas, tak není zjevně nepřiměřená.

(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 26 Cdo 778/2023, ze dne 13. 6. 2024)

Oprávněný uživatel zemědělského pozemku podle § 10 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů

I když zákon neobsahuje legální definici toho, kdo se rozumí oprávněným uživatelem zemědělského pozemku ve smyslu ustanovení § 10 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů [převod zemědělského pozemku na žádost obce, kraje, jeho oprávněného uživatele nebo vlastníka stavby, která se na pozemku nachází], ze smyslu a účelu zákona je zřejmé, že za oprávněného uživatele je třeba pokládat toho, komu byl zemědělský pozemek jeho vlastníkem (jinou k tomu oprávněnou osobou) přenechán k užití (buď dočasně, nebo i bez časového omezení), a – současně – toho, komu k takovému užití svědčí (nikoliv jen nicotný nebo neplatný) právní důvod. Právním důvodem k užití zemědělského pozemku jiným může být nejen nájem nebo pacht, ale i každé jiné oprávnění k užití zemědělského pozemku pro potřeby (jeho vlastní, jeho rodiny a případně též podnikání) oprávněné osoby, tedy rovněž výprosa, výpůjčka nebo služebnost.

K užití nemusí být jinému přenechán vždy celý zemědělský pozemek, ale i jen jeho část. V takovém případě je dáno postavení oprávněného uživatele vždy pouze k takové části zemědělského pozemku, která mu byla na základě právního důvodu přenechána.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 24 Cdo 3804/2023, ze dne 23. 5. 2024)