Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva

 

K podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva jsou aktivně věcně legitimovány pouze osoby uvedené v § 663 odst. 1 z. o. k. [„Každý člen družstva, člen představenstva nebo kontrolní komise nebo likvidátor se mohou dovolávat neplatnosti usnesení členské schůze podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. Bylo-li rozhodnuto mimo členskou schůzi, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 652 až 655.“]. Právní úprava § 258 o. z. [„Každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.“], jde-li o výčet osob aktivně věcně legitimovaných k podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku, se v poměrech družstev nepoužije.

Právo člena družstva podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva podle § 663 z. o. k. je právem plynoucím z účasti v družstvu, a tudíž i právem „spolutvořícím„ podíl ve smyslu § 31 z. o. k. [„Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.“], resp. družstevní podíl ve smyslu § 595 odst. 1 z. o. k. [(1) Družstevní podíl představuje práva a povinnosti člena plynoucí z členství v družstvu. … (2) Každý člen může mít pouze 1 družstevní podíl.“] Je-li družstevní podíl převeden na třetí osobu poté, kdy členská schůze přijala určité usnesení, ale dříve, než převodci marně uplyne lhůta k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze, přechází na nabyvatele spolu s dalšími právy a povinnostmi plynoucími z účasti v družstvu i právo napadat platnost tohoto usnesení, a to „v tom stavu“, v jakém svědčilo převodci, bez ohledu na to, zda se ho toto usnesení bezprostředně dotýká.

(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 27 Cdo 2007/2022, ze dne 24. 1. 2023)

 

 

Zrušení oddlužení k návrhu dlužníků dle § 418 odst. (1) písm. d) IZ

 

I. Je-li předpokladem pro zrušení oddlužení nebo pro zrušení společného oddlužení manželů pouhá existence návrhu dlužníka nebo návrhu (obou) dlužníků – manželů, pak je odtud zřejmé, že při splnění uvedeného předpokladu (při podání takového návrhu na zrušení oddlužení) má insolvenční soud oddlužení zrušit (je povinen tak učinit bez dalšího). Ustanovení § 418 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona je vyjádřením zásady, že osobou, která disponuje oddlužením je stále dlužník (dlužníci – manželé), bez zřetele k tomu, zda se tak děje ve fázi před rozhodnutím o návrhu na povolení oddlužení, před rozhodnutím o schválení již povoleného oddlužení nebo i po rozhodnutí o schválení již povoleného oddlužení. Podá-li dlužník účinně návrh na zrušení oddlužení (podají-li dlužníci – manželé účinně návrh na zrušení společného oddlužení manželů), je pro závěr, že oddlužení má být zrušeno, právně bez významu, zda dlužník předtím jednal způsobem, pro který by insolvenční soud mohl zrušit oddlužení (zrušit společné oddlužení manželů) z některého z důvodů uvedených v § 418 odst. 1 písm. a), b) nebo c) insolvenčního zákona, případně v § 418 odst. 3 insolvenčního zákona.

Je-li důvod zrušit oddlužení (společné oddlužení manželů) proto, že to dlužník navrhl dle § 418 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona, nemá insolvenční soud zkoumat splnění předpokladů pro zrušení oddlužení proto, že jím je sledován nepoctivý záměr (§ 418 odst. 3 insolvenčního zákona), jen proto, že by z rozhodnutí o zrušení oddlužení (společného oddlužení manželů) mohl v budoucnu (při rozhodování o jiném návrhu na povolení oddlužení u téhož dlužníka, resp. u týchž dlužníků – manželů) vyjít jiný insolvenční soud (§ 395 odst. 4 insolvenčního zákona). Pro insolvenční řízení, v němž jsou splněny předpoklady pro zrušení oddlužení (společného oddlužení manželů) podle § 418 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona, nemá zkoumání dalších (možných) důvodů pro zrušení oddlužení (společného oddlužení manželů) žádný význam.

II. V poměrech založených společným návrhem manželů na povolení oddlužení je v insolvenčním řízení přiměřeně aplikovatelné (§ 7 insolvenčního zákona) též ustanovení § 91 odst. 2 věty druhé o. s. ř. [„Jestliže však jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, platí úkony jednoho z nich i pro ostatní. Ke změně návrhu, k jeho vzetí zpět, k uznání nároku a k uzavření smíru je však třeba souhlasu všech účastníků, kteří vystupují na jedné straně.“] Poté, co insolvenční soud na základě insolvenčního návrhu dlužníků – manželů spojeného se společným návrhem manželů na povolení oddlužení zjistí úpadek takových dlužníků a společné oddlužení manželů jim nejprve povolí a následně též schválí, má takový režim oddlužení vést ke společnému oddlužení (obou) manželů (je pojmově vyloučeno, aby takové insolvenčního řízení za účasti obou manželů vyústilo v rozhodnutí, jímž insolvenční soud přizná osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny, jen jednomu z manželů.

Druhá možnost, tedy možnost přivodit účinky zrušení společného oddlužení manželů pro oba manžele na základě návrhu podle § 418 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona, který jeden z nich podal přes nesouhlas druhého, se svou povahou blíží těm procesním úkonům, pro něž ustanovení § 91 odst. 2 věty druhé o. s. ř. předjímá společný postup osob, které v daném řízení vystupují na jedné straně. Návrh na zrušení společného oddlužení manželů tedy není účinný, není-li podán oběma manžely.

III. Pro insolvenční řízení vedená podle insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. června 2019 platí, že jelikož zrušení oddlužení (společného oddlužení manželů) podle § 418 odst. 3 insolvenčního zákona vyvolává zvláštní hmotněprávní účinek předjímaný ustanovením § 395 odst. 4 insolvenčního zákona, je zapotřebí vyjádřit tento důvod zrušení oddlužení též ve výroku usnesení o zrušení oddlužení (společného oddlužení manželů).

(podle usnesení Nejvyššího soudu senátní značky 29 NSČR 43/2022, ze dne 26. 1. 2023)