Odvolání valné hromady společnosti s ručením omezeným

 

I. Zákon o obchodních korporacích neupravuje výslovně možnost odvolání již svolané valné hromady společnosti s ručením omezeným (na rozdíl od právní úpravy akciové společnosti). Konkrétní úprava této otázky je tak zcela ponechána na společenské smlouvě; v případě absence zvláštní úpravy ve společenské smlouvě se pro odvolání valné hromady společnosti s ručením omezeným použije přiměřeně § 410 z. o. k.

Osobou oprávněnou odvolat valnou hromadu je zásadně její svolavatel. Nelze zcela vyloučit ani možnost, že valnou hromadu bude moci odvolat i osoba od svolavatele odlišná, jíž svědčí oprávnění svolat valnou hromadu. Vždy však bude nutné posoudit, zda tato osoba není ve vztahu ke svolavateli, jakož i ke společnosti samotné, ve střetu zájmů. V případě, že byla valná hromada svolána z podnětu kvalifikovaného společníka (případně přímo kvalifikovaným společníkem), je odvolání valné hromady možné, jen souhlasí-li s tím tento společník (§ 410 odst. 2 z. o. k. per analogiam). Svolala–li valnou hromadu dozorčí rada, neboť to vyžadují zájmy společnosti, nebude zpravidla možné, aby valnou hromadu (bez souhlasu dozorčí rady) odvolal jednatel. Totéž platí i v případě, že valnou hromadu svolá společník s odůvodněním, že jednatel dlouhodobě neplní svoje povinnosti. Svolá-li valnou hromadu jeden z jednatelů s návrhem, aby odvolala jiného jednatele pro porušení povinností při výkonu funkce, je nepochybné, že jednatel, o jehož odvolání má být rozhodováno, nemůže takto svolanou valnou hromadu odvolat. Odvolává–li valnou hromadu jednatel, musí tak (stejně jako při rozhodnutí o svolání valné hromady) učinit osobně.

II. Poté, kdy byla valná hromada k tomu oprávněnou osobou včas (tj. před zahájením zasedání) odvolána, nemůže se konat. Jde o obdobnou situaci, jako by valná hromada vůbec nebyla svolána. Sejdou-li se přesto v původně (pozvánkou) určeném termínu a místě společníci, zásadně nepůjde o zasedání valné hromady a na rozhodnutí přijatá v průběhu tohoto setkání nelze hledět jako na rozhodnutí valné hromady. Uvedené však nebrání tomu, aby se v původně určeném termínu a místě (i přes odvolání valné hromady) sešli všichni společníci a za podmínek uvedených v § 184 odst. 3 z. o. k. prohlásili, že se vzdávají práva na včasné a řádné svolání valné hromady a že zasedání valné hromady i přes její odvolání uskuteční. Neúčast či nesouhlas některého ze společníků však konání odvolané valné hromady vylučuje.

Odvolá-li valnou hromadu osoba, která k tomu není oprávněna, nemá takové odvolání žádné právní účinky; valná hromada se proto může konat. Společník, který se zasedání valné hromady nezúčastní, vycházeje z mylné domněnky, že valná hromada byla odvolána, se může za zákonem stanovených podmínek domáhat vyslovení neplatnosti usnesení na této valné hromady přijatých.

(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 27 Cdo 2453/2021, ze dne 22. 3. 2022)

 

 

Popření pohledávky v insolvenčním řízení dlužníkova spoludlužníka

 

Samotný výsledek přezkumného řízení ohledně téže pohledávky v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníkova spoludlužníka (její úspěšné popření) v insolvenčních ani mimoinsolvenčních poměrech není pokládán za (jiný) způsob zániku pohledávky (a dozajista nejde o způsob zániku pohledávky jejím uspokojením). Řečené platí především pro ty výsledky přezkumného řízení, jež se staly neměnnými již coby následek popěrného úkonu k tomu oprávněné osoby; např. proto, že přihlášený věřitel vzal v reakci na uplatněné popření přihlášku pohledávky v popřeném rozsahu zpět (§ 184, § 187 insolvenčního zákona), nebo proto, že přihlášený věřitel, jehož přihlášenou nevykonatelnou pohledávku účinně popřel insolvenční správce nebo (při sanačním způsobu řešení úpadku dlužníka) dlužník, nepodal v určené lhůtě příslušnou odporovou žalobu [§ 159 odst. 1 písm. a), § 198 odst. 1 insolvenčního zákona]. Na základě takového chování či takové nečinnosti přihlášeného věřitele v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníkova spoludlužníka totiž nelze přijmout žádný závěr o zániku pohledávky (vůči oběma dlužníkům); lze jen dovodit, že pohledávka nebude uspokojena v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníkova spoludlužníka.

Také v těch případech, v nichž popěrný úkon k tomu oprávněné osoby [insolvenčního správce, jiného přihlášeného věřitele nebo (při sanačním způsobu řešení úpadku dlužníka) dlužníka] vyústí v incidenční spor o určení pravosti, výše nebo pořadí popřené pohledávky, v němž bude pravomocně určeno, že přihlášená pohledávka není pohledávkou pravou, nebo že není přihlášena ve správné výši anebo ve správném (přednostním) pořadí, není pro účely posouzení, zda pohledávka zanikla, určující samotný výsledek sporu; podstatné jsou důvody, pro které pohledávka nebyla zjištěna (co do pravosti, výše nebo pořadí). Určení, že pohledávka není pohledávkou pravou, pohledávkou přihlášenou ve správné výši, nebo pohledávkou přihlášenou ve správném (přednostním) pořadí, totiž může mít svůj původ ve skutečnostech, jež samy o sobě nemusejí mít (nemají) vliv na existenci pohledávky vůči spoludlužníku dlužníka, v rámci jehož insolvenčního řízení proběhl takový incidenční spor; např. pohledávka může být promlčena jen vůči některému spoludlužníku, nebo může jít o rozhodnutí založené na neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene (deficit příslušných tvrzení a důkazů nemusí být dán vůči dalším spoludlužníkům), anebo může jít o rozhodnutí, v němž vyšly najevo důvody zániku společného dluhu, jež nastaly před zjištěním pohledávky v insolvenčním řízení vedeném vůči spoludlužníku (a tedy měly být uplatněny jako důvod popření pohledávky). V těch případech, v nichž insolvenční soud v incidenčním sporu probíhajícím v rámci insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníkova spoludlužníka pravomocně určí, že přihlášená pohledávka není pohledávkou pravou, pohledávkou přihlášenou ve správné výši, nebo pohledávkou přihlášenou ve správném (přednostním) pořadí proto, že bude mít za prokázaný některý z hmotněprávních důvodů zániku společného dluhu, k němuž došlo po zjištění téže pohledávky v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka, může takové rozhodnutí (s přihlédnutím k mezím jeho závaznosti ve smyslu § 201 odst. 4 insolvenčního zákona) být důkazem směřujícím k prokázání zániku zjištěné pohledávky v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka, samo o sobě však nezpůsobuje zánik zjištěné pohledávky v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka.

(podle usnesení Nejvyššího soudu senátní značky 29 NSČR 92/2021, ze dne 10. 2. 2022)

 

 

Osobní svolání valné hromady s.r.o. jejím jednatelem

 

Jelikož rozhodnutí o svolání valné hromady společnosti s ručením omezeným (včetně určení místa, data a hodiny konání valné hromady a jejího pořadu) spadá do působnosti jednatele jako člena statutárního orgánu, musí jej jednatel učinit osobně, tj. nemůže výkon této činnosti přenést na třetí osobu, ledaže by v případě existence více jednatelů tvořících kolektivní orgán pro jednotlivý případ zmocnil jiného jednatele, aby za něho při jeho neúčasti na zasedání kolektivního orgánu hlasoval (srov. § 159 odst. 2 o. z.). Uvedený závěr však nebrání tomu, aby jednatel pověřil třetí osobu realizací tohoto rozhodnutí (např. rozesláním pozvánky společníkům, zajištěním a organizací zasedání valné hromady apod.).

(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 27 Cdo 2453/2021, ze dne 22. 3. 2022)