Povinnost společníka (a zároveň jednatele) spol. s r. o. podat protest

I. Jakkoliv absence protestu není sama o sobě důvodem pro zamítnutí návrhu jednatele společnosti s ručením omezeným na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (jednateli zůstává – na rozdíl od společníka – aktivní věcná legitimace zachována), skutečnost, že jednatel na okolnosti zakládající důvod pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady předem neupozornil, ač mohl, a bez dalšího podal návrh podle § 191 z. o. k. [„(1) Každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník. … (2) Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.“], může být (podle okolností konkrétního případu) považována za porušení péče řádného hospodáře.

II. Smyslu a účelu právní úpravy protestu, jakož i rozumnému a spravedlivému uspořádání vztahů uvnitř společnosti s ručením omezeným, odpovídá takový výklad, podle něhož společníku, jenž zastává funkci jednatele, svědčí (tak jako jiným společníkům) právo podat návrh podle § 191 z. o. k. toliko z důvodů, které byly uplatněny formou protestu (§ 192 odst. 2 a 3 z. o. k.), popř. pro něž platí některá z výjimek upravených v posledně označeném ustanovení, a to bez ohledu na to, jaké usnesení valné hromady (a z jakých důvodů) je napadáno.

(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 27 Cdo 3364/2020, ze dne 23. 3. 2022)

Výjimka z povinnosti podat protest z důvodu subjektivní okolnosti

Teleologický výklad § 192 odst. 2 z. o. k. [„Neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu.“] vede k závěru, podle něhož důvody pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným nelze na zasedání valné hromady zjistit nejen v případě, že to není (bez vynaložení nepřiměřených nákladů či nepřiměřeného úsilí) objektivně možné, ale za určitých okolností ani tehdy, brání–li vznesení protestu z těchto důvodů subjektivní okolnosti (i subjektivní okolnosti mohou představovat závažný důvod, pro který společník nemohl protest uplatnit).

Takovou okolností může výjimečně být i naprosto nečekaný vývoj zasedání valné hromady (jež může trvat i jen velmi krátkou dobu), jímž je společník natolik zaskočen, že není s to ani uplatnit protest.

Společník v projednávané věci od počátku namítá, že byl druhým společníkem a jednatelem společnosti záměrně uveden v omyl a podveden, v důsledku čehož byl vývoj zasedání valné hromady pro něj naprosto nečekaný. Na zasedání valné hromady se (podle svých tvrzení) dostavil s tím, že má 50 % všech hlasů a že má být hlasováno – k návrhu druhého společníka – o odvolání druhého společníka z funkce jednatele. Teprve na zasedání valné hromady měl zjistit, že mu náleží toliko 5 % hlasů, a k (nečekanému) protinávrhu druhého společníka bylo hlasováno o odvolání společníka z funkce jednatele. Pokud by tato skutková tvrzení byla v řízení prokázána, nelze vyloučit, že společník byl natolik zaskočen vývojem situace, že nebyl schopen ani vznést protest, a že je třeba považovat výjimku z povinnosti vznést protest za naplněnou.

(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 27 Cdo 3364/2020, ze dne 23. 3. 2022)