Změna závazku ze smlouvy rozhodnutím soudu podle § 1766 odst. (1) o. z.

I. Ze zákonné úpravy vyplývá, že pro uplatnění výjimky ze zásady pacta sunt servanda podle § 1765 odst. (1) [„Dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění.“] a § 1766 odst. (1) o. z. [„Nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě, může soud k návrhu kterékoli z nich rozhodnout, že závazek ze smlouvy změní obnovením rovnováhy práv a povinností stran, anebo že jej zruší ke dni a za podmínek určených v rozhodnutí. Návrhem stran soud není vázán.“] musí být kumulativně naplněno několik podmínek: podstatná změna okolností, nepředvídatelnost a neovlivnitelnost této změny, vznik zvlášť hrubého nepoměru v právech a povinnostech smluvních stran důsledkem zvýšení nákladů plnění či snížení hodnoty předmětu plnění a příčinná souvislost mezi změnou okolností a vzniklým zvlášť hrubým nepoměrem mezi právy a povinnostmi. Zdrojem změny okolností pak mohou být nejrůznější vnější faktory, ať již přírodní, technické, právní a právně-politické, či společensko-ekonomické povahy; musí vždy jít o zásadní a nepředvídatelné změny vnější povahy. Jde primárně o skutečnosti, které nastaly až po uzavření smlouvy. Výjimečně však ustanovení § 1765 odst. 1 a § 1766 odst. 1 o. z. mohou dopadat i na skutečnosti nastalé již před tímto okamžikem, to však pouze tehdy, pokud se dotčené straně stanou až po uzavření smlouvy známé. V těchto případech, kdy skutečnosti vyvolávající podstatnou změnu okolností existovaly již při uzavření smlouvy, je ale třeba vždy pečlivě uvážit, zda lze opravdu připustit, aby se těchto skutečností dotčená strana dovolávala, zda je znát neměla a zda počáteční nevědomost nemá jít k její tíži. Dotčená strana má právo dovolávat se změny okolností totiž jen tehdy, pokud prokáže, že změnu nemohla rozumně předpokládat; předvídatelné změny mají strany zohlednit při sjednávání smlouvy, když zásada změny poměrů (clausula rebus sic stantibus) zde představuje korektiv, který je v souladu s ochranou legitimního očekávání nutno aplikovat toliko ve výjimečných situacích. 

Podmínkou práva domáhat se obnovení jednání o smlouvě, případně změny smluvního závazku rozhodnutím soudu (§ 1765 odst. 1 a § 1766 odst. 1 o. z.), je tedy mimo jiné skutečnost, že nepoměr v právech a povinnostech smluvních stran byl zapříčiněn (způsoben) podstatnou, smluvci nepředvídatelnou a neovlivnitelnou, změnou okolností vyvolanou vnějšími (na smluvcích nezávislými) faktory; příkladmo působením přírodních sil, vlivem nemoci, zdravotního poškození či úmrtí, selhání techniky nebo škodní události způsobené třetí osobou, anebo změnou legislativy, společenských či politických poměrů nebo obecných poměrů hospodářských a ekonomických (výrazné zvýšení míry inflace, narušení dodavatelsko – odběratelských vztahů apod.).

II. V projednávané věci odvolací soud podstatnou změnu okolností, zakládající právo žalobkyně domáhat se obnovení jednání o uzavřené smlouvě (§ 1765 odst. 1 o. z.), případně změny smluvních závazků rozhodnutím soudu (§ 1766 odst. 1 o. z.), spatřuje ve znaleckém ocenění smluvně vypořádávaných práv a povinností (plynoucích z titulu náhrad za zaniklé budovy a jiné stavby ve smyslu ustanovení § 14 a § 18a zákona o půdě), revidujícím (na podkladě „nově“ opatřených dobových leteckých snímků a katastrální mapy) údaje, z nichž smluvní strany vycházely při uzavírání smlouvy. Vypracování znaleckého posudku, jímž je hodnota smluvně vypořádávaných práv a povinností (v důsledku nových informací) stanovena odchylně od údajů, jež při uzavírání smlouvy měli k dispozici kontrahenti, ovšem samo o sobě zjevně nepředstavuje onu podstatnou (smluvní nepředvídatelnou a neovlivnitelnou) změnu okolností vyvolanou vnějšími (na smluvcích nezávislými) faktory. Stavebně-technický stav oceňovaných nemovitostí zde (v důsledku vnějších faktorů) ostatně ani nedoznal žádných změn (revize původního ocenění byla odůvodněna toliko novými informacemi o stavu oceňovaných nemovitostí k rozhodnému okamžiku). Žádné faktory vnější povahy (ve smyslu výše podaného výkladu) pak za řízení tvrzeny nebyly ani nevyšly najevo; skutečnosti, že v budoucnu mohou být zjištěny okolnosti umožňující oproti východiskům smluvního ujednání kontrahentů odlišné ocenění vypořádávaného nároku, si smluvci nadto museli být vědomi již jen se zřetelem k jimi deklarované (soudy nižšího stupně zjištěné) spornosti vzájemných práv a povinností (z důvodu nedostatku podkladů pro jejich přesné ocenění). Krom toho znalecký posudek o ceně (hodnotě) smluvně vypořádávaných práv a povinností z logiky věci není (nemůže být) příčinou zjištěného nepoměru v právech a povinnostech smluvních stran, neb soudní znalec jej prostřednictvím svých odborných závěrů zjevně nepůsobí (nevyvolává, nekonstituuje), může jej jen diagnostikovat (deklarovat).

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 28 Cdo 2989/2022, ze dne 1. 2. 2023)