29 Cdo 1745/2021 – přihláška nároku na náhradu nemajetkové újmy za zásah do osobnostních práv / 29 NSČR 13/2020 – zpětvzetí žaloby o určení pravosti popřené nevykonatelné pohledávky.

Přihláška nároku na náhradu nemajetkové újmy za zásah do osobnostních práv

 

Jestliže k neoprávněnému zásahu do osobnostních práv, od nějž poškozený odvozuje právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích, došlo před rozhodnutím o úpadku osoby za takový zásah odpovědné (nejpozději však před uplynutím propadné lhůty k přihlášení pohledávek vymezené rozhodnutím o úpadku), je náhrada nemajetkové újmy v penězích pohledávkou, která má být v insolvenčním řízení uplatněna přihláškou a pro kterou platí omezení uvedené v § 109 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona [„Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: a) pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou, …“].


(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 29 Cdo 1745/2021, ze dne 30. 9. 2021)

 

 

Zpětvzetí žaloby o určení pravosti popřené nevykonatelné pohledávky

 

Vyzval-li insolvenční správce přihlášeného věřitele k podání žaloby o určení pravosti popřené nevykonatelné pohledávky, věřitel takovou žalobu podal a následně ji vzal zpět (maje za to, že popření pohledávky nevyvolalo insolvenčním zákonem předvídané účinky), nepřísluší věřiteli v rámci opravných prostředků proti (následnému) rozhodnutí o odmítnutí přihlášky pohledávky (účinná) obrana založená na tvrzení, že popření pohledávky insolvenčním správcem bylo vadné (nebylo určité a odůvodněné).


Každý procesní úkon je nutno posuzovat podle toho, jak byl navenek projeven, nikoliv podle toho, jestli mezi projeveným procesním úkonem a vnitřní vůlí jednajícího je skutečný souhlas. Ani podstatný omyl účastníka mezi tím, co procesním úkonem projevil, a tím, co jím projevit chtěl, nemá žádný vliv na procesní úkon a jeho účinnost. Takto formulovaným pravidlům se podřizuje rovněž zkoumání procesního úkonu, jímž je popěrný úkon. Je-li takový procesní úkon projeven (učiněn), aniž by jeho vady byly zkoumány (detekovány) insolvenčním soudem při přezkumném jednání, a jestliže byl přihlášený věřitel na jeho základě insolvenčním správcem řádně vyzván k podání odporové žaloby ohledně určení pravosti, výše nebo pořadí (nevykonatelné) pohledávky, pak účinky (případné vady) popěrného úkonu je povolán zkoumat insolvenční soud v řízení o odporové žalobě. Přihlášený věřitel, která na podání takové žaloby v propadné lhůtě k tomu určené rezignuje (a to i tím, že včas podanou žalobu o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky vezme zpět), se tím zbavuje i možnosti namítat vady popěrného úkonu (vykládat jej jinak, než jak byl vnímán insolvenčním soudem v době, kdy jej osoba nadaná popěrným právem projevila při přezkumném jednání) v pozdějších fázích insolvenčního řízení. Jinak by tomu bylo jen tam, kde osoba nadaná popěrným právem ve skutečnosti žádný popěrný úkon neučinila (neprojevila do skončení přezkumného jednání žádný takový procesní úkon).


(podle usnesení Nejvyššího soudu senátní značky 29 NSČR 13/2020, ze dne 22. 9. 2021)