Nárok správce konkursní podstaty úpadce na pojistné plnění

 

Pojistil–li správce konkursní podstaty majetek sepsaný do konkursní podstaty úpadce, pak pojistné plnění z pojistné události, jež nastala (majetek sepsaný do konkursní podstaty úpadce poškodila) za trvání účinků soupisu, náleží do konkursní podstaty bez zřetele k tomu, zda vlastníkem sepsaného majetku je úpadce nebo osoba od úpadce odlišná. Vzhledem k tomu, že k pojistné události v dané věci došlo za trvání účinků soupisu, je odtud zjevné, že správci konkursní podstaty vzniklo právo požadovat po pojistiteli, aby v souladu s pojistnou smlouvou pojistné plnění uhradil (zaplatil) do konkursní podstaty úpadce, „jehož (pojištěný) majetek“ (rozuměj majetek, na nějž se pohlíží jako na úpadcův, „cizí“ v poměru k pojištěnému správci konkursní podstaty) byl pojistnou událostí postižen.

Z toho, že dříve (předtím, než pominuly účinky soupisu) nastala pojistná událost poškozující majetek sepsaný do konkursní podstaty, neplyne, že stav takového majetku v době jeho vyloučení z konkursní podstaty úpadce odpovídá stavu vyvolanému jeho poškozením pojistnou událostí. Vrací–li se vylučovaný majetek do dispozice vylučovatele z konkursní podstaty úpadce poškozený (lhostejno jak), může to založit odpovědnostní nárok vylučovatele vůči konkursní podstatě úpadce, z nějž může plynout i následný požadavek vylučovatele, aby mu znehodnocení majetku pojistnou událostí, k níž došlo za trvání účinků soupisu, bylo nahrazeno z těch prostředků, jež byly do konkursní podstaty vyplaceny coby pojistné plnění z této pojistné události; to však nic nemění na tom, že důvod plnit jinam (než do konkursní podstaty) pojistitel nemá.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spisové značky 29 Cdo 228/2019, ze dne 30. 12. 2020)

 

 

Zánik zástavního práva k nemovitostem sepsaným do konkursní podstaty

 

[1] Ve sporu o vydání písemného potvrzení (kvitance) o tom, že zástavní dlužník uhradil zajištěnou pohledávku a že touto úhradou zaniklo zástavní právo váznoucí na jeho nemovitostech, sepsaných do konkursní podstaty osobního dlužníka (úpadce), není obecný soud oprávněn řešit otázku, zda nemovitosti byly (a jsou) oprávněně sepsány do konkursní podstaty.

[2] Jestliže zástavní dlužník před zpeněžením zástavy sepsané do konkursní podstaty osobního dlužníka postupem podle § 27 odst. 5 ZKV uhradí do konkursní podstaty úpadce celou zajištěnou pohledávku, a posuzuje-li se zánik zástavního práva podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, zástavní právo tím zaniká bez zřetele k tomu, že se tak stalo po marném uplynutí lhůty k tomu určené ve výzvě správce konkursní podstaty a po pravomocném zamítnutí žaloby, kterou se zástavní dlužník domáhal vyloučení zástavy z konkursní podstaty úpadce; to, že zástavní dlužník již nemá k dispozici právní nástroj, jehož prostřednictvím by si za trvání konkursu mohl vynutit vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, nemá na uvedený závěr žádného vlivu.

[3] Nevydá–li správce konkursní podstaty osobního dlužníka zástavnímu dlužníku potvrzení o tom, že úhradou zajištěné pohledávky do konkursní podstaty zaniklo zástavní právo váznoucí na nemovitostech, které pohledávku zajišťovaly, a posuzuje-li se zánik zástavního práva podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, může se zástavní dlužník úspěšně domáhat žalobou podanou proti správci konkursní podstaty určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem; právo domáhat se soudně vydání potvrzení o zániku zástavního práva, zástavní dlužník nemá.

[4] Nevydá-li správce konkursní podstaty osobního dlužníka zástavnímu dlužníku na jeho žádost písemné potvrzení (kvitanci) o tom, že do konkursní podstaty zcela nebo zčásti uhradil zajištěnou pohledávku, a posuzuje-li se splnění povinnosti vystavit takové potvrzení podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, může se zástavní dlužník úspěšně domáhat žalobou podanou proti správci konkursní podstaty u obecného soudu vydání (vystavení) takového potvrzení bez zřetele k tomu, že pokyn, aby správce konkursní podstaty takové potvrzení (kvitanci) vystavil, odmítl udělit konkursní soud (při výkonu dohlédací činnosti).

[5] Zástavní právo k nemovitostem sepsaným do konkursní podstaty osobního dlužníka, které zajišťují pohledávku zástavního věřitele, zaniká okamžikem, kdy zástavní dlužník uhradí do konkursní podstaty zajištěnou pohledávku. Jestliže správce konkursní podstaty takto uhrazenou částku nesprávně vrátí zástavnímu dlužníku, účinky zániku zástavního práva dle § 170 odst. 1 písm. a) obč. zák. tím nepomíjejí a zástavní právo se neobnovuje; takové plnění správce konkursní podstaty je (již) plněním bez právního důvodu.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spisové značky 29 Cdo 168/2019, ze dne 14. 1. 2021)