Uplatnění zajištění v přihlášce pohledávky do insolvenčního řízení

Věřitel, jenž přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku, jejíž zajištění bylo zřízeno jedním právním jednáním pro celou zajištěnou pohledávku (jistinu i její příslušenství představované úroky, úroky z prodlení nebo náklady spojenými s vymáháním pohledávky), nemůže v přihlášce pohledávky tuto pohledávku uplatnit částečně jako zajištěnou a částečně jako nezajištěnou, ale buď zcela jako zajištěnou či zcela jako nezajištěnou. Jestliže tak věřitel přes výzvu insolvenčního správce neučiní, je důvod nepřihlížet k přihlášce pohledávky v rozsahu, v němž věřitel vadně přihlásil právo na její přednostní uspokojení ze zajištění (srov. obdobně § 174 odst. 3 insolvenčního zákona), a tedy i důvod odmítnout přihlášku jen co do práva na přednostní uspokojení pohledávky (co do práva uspokojení pohledávky ze zajištění).

Na výše uvedeném závěru se nic nemění ani pro daný případ, kdy ohledně pohledávky č. 2 jde o příslušenství (ve formě úroku) „zkapitalizované“, tedy vyčíslené k určitému datu. V tomto směru je bez právního významu i rozlišení, zda takto vyčíslená částka „zůstává“ příslušenstvím původní jistiny, nebo zda se na základě smluvních ujednání stává novou jistinou, z níž je možno brát další příslušenství. Na skutečnosti, že jedním právním jednáním (zástavní smlouvou) bylo zřízeno zajištění pro celou pohledávku (původní jistinu i jistinu nově přirostlou či vzniklou z příslušenství) se tím nic nemění.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu senátní značky 29 ICdo 139/2019, ze dne 24. 11. 2021)

Neodstraněná vada přihlášky co do uplatněného přednostního pořadí

Neodstraněná vada přihlášky co do uplatněného přednostního pořadí může vést k odmítnutí přihlášky jen co do práva na přednostní uspokojení pohledávky (co do práva uspokojení pohledávky ze zajištění). Taková možnost se nicméně nabízí (možnost zkoumat vadu přihlášky co do uplatněného pořadí z hlediska úvah o předčasnosti přezkumu přihlašované pohledávky insolvenční soud má) jen do doby, než je přihláškou vadně uplatněné pořadí pohledávky zjištěno. Je-li přihlášená pohledávka popřena jen co do pravosti a (nebo) výše, a nejde-li případ popsaný v § 196 odst. 2 insolvenčního zákona, pak se insolvenční soud ve sporu o určení pravosti a (nebo) výše pohledávky nezabývá (nemá zabývat) pořadím pohledávky. Pro spor o určení (jen) výše pohledávky plyne tato skutečnost přímo z dikce § 196 odst. 1 věty první insolvenčního zákona. Ve vztahu k popření pravosti pohledávky insolvenční zákon neobsahuje obdobně formulované pravidlo proto, že uspěje-li při pravidelném chodu věcí osoba nadaná popěrným právem s popřením pravosti přihlášené pohledávky, pak zde nebude žádná pohledávka „s pořadím“. Ostatně, z toho, že popření pořadí pohledávky nemá vliv na pravost nebo výši pohledávky (§ 196 odst. 1 věta druhá insolvenčního zákona) plyne i to, že zjištění pořadí pohledávky nemá vliv na účinky popření pravosti a výše pohledávky.

Jinak řečeno, jestliže žádná z oprávněných osob nepopřela pořadí nevykonatelné pohledávky, pak žalobu o určení pravosti a výše takové pohledávky nelze zamítnout pro předčasnost jen proto, že přihláška pohledávky do insolvenčního řízení má vady co do uplatněného pořadí pohledávky.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu senátní značky 29 ICdo 139/2019, ze dne 24. 11. 2021)