29 ICdo 149/2023 – posouzení zásadních vad exekučního titulu v řízení podle § 199 insolvenčního zákona / 29 NSČR 74/2023 – doba, do které lze udělit pokyn ke zpeněžení zajištění.

Posouzení zásadních vad exekučního titulu v řízení podle § 199 insolvenčního zákona

 

Není možné v insolvenčních poměrech bez dalšího argumentovat pro účely uplatnění námitky kolize s ústavním pořádkem samostatně závěry (a judikaturou) k institutům a právní úpravě práva exekučního, a to vzhledem k § 7 insolvenčního zákona. Nejvyšší soud nicméně ve své judikatuře již dříve dovodil, že ani v insolvenčním řízení nelze vyloučit, že věřiteli bude výjimečně odepřeno plnění na jeho pohledávku, jestliže v insolvenčním řízení vyšly (nově) najevo takové „skutečnosti“, pro které by plnění na pohledávku mohlo založit kolizi se základními zásadami insolvenčního řízení (§ 5 insolvenčního zákona), potažmo s dalšími procesními zásadami (srov. i § 2 o. s. ř.), a došlo by jím k popření základních principů právního státu a ke zcela zjevné nespravedlnosti.

Právní posouzení dané věci odvolacím soudem tak není přiléhavé, má-li odvolací soud za to, že judikaturou dovozenou povinnost obecných soudů zabývat se v exekučním řízení zásadními vadami exekučního titulu (mezi něž patří též přiznání úroků z prodlení ve výši zcela nepřiměřené) nelze aplikovat v řízení o žalobě dle ustanovení § 199 odst. 1 insolvenčního zákona z důvodů uvedených v § 199 odst. 2 insolvenčního zákona.

Současně však i zde platí, že je-li procesním subjektem, který popírá pravost nebo výši vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, insolvenční správce dlužníka, pak v žalobě, kterou podává podle § 199 odst. 1 insolvenčního zákona může proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel; v dané věci v popěrném úkonu insolvenčního správce žádná skutková námitka dovolující přezkum úroků z prodlení přiznaných pravomocným a vykonatelným rozsudkem okresního soudu v režimu § 199 insolvenčního zákona zahrnutá není.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu senátní značky 29 ICdo 149/2023, ze dne 29. 8. 2024)

 

 

Doba, do které lze udělit pokyn ke zpeněžení zajištění

 

Je-li podle insolvenčního zákona ve znění účinném do 31. 5. 2019 zvoleným způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře, pak před vydáním rozhodnutí, jímž se končí insolvenční řízení, lze vypořádat nárok zajištěného věřitele na vydání výtěžku zpeněžení předmětu zajištění bez zřetele k tomu, že již uplynula (nejzazší) pětiletá lhůta určená dlužníku k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů. Takový postup není bez dalšího vyloučen ani tehdy, vydá-li zajištěný věřitel pokyn ke zpeněžení zajištění až po uplynutí oné pětileté lhůty. Podle právní úpravy účinné do 31. května 2019 při oddlužení plněním splátkového kalendáře není zpeněžení předmětu zajištění vyloučeno jen proto, že zajištěný věřitel požádal o zpeněžení zajištění až po uplynutí pětileté lhůty určené dlužníku ke splnění splátkového kalendáře.

Možná rizika vyvolaná prodloužením insolvenčního řízení (o dobu nutnou ke zpeněžení zajištění a vypořádání výtěžku zpeněžení zajištění) lze u dlužníka, u kterého jsou jinak splněny předpoklady k tomu, aby insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení a přiznal mu osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, minimalizovat tím, že insolvenční soud vydá usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny (§ 414 odst. 1 insolvenčního zákona) před vydáním usnesení o skončení insolvenčního řízení (před vydáním usnesení, jímž bere na vědomí splnění oddlužení). 

Tam, kde zajištěný věřitel, jemuž nic nebránilo požádat o zpeněžení zajištění v průběhu splátkového kalendáře, požádá o zpeněžení zajištění po splnění splátkového kalendáře dlužníkem, v době, kdy jsou jinak splněny předpoklady pro vydání usnesení, jímž insolvenční soud vezme na vědomí splnění oddlužení, insolvenční správce (potažmo insolvenční soud při výkonu dohlédací činnosti) takovou žádost odmítne jako opožděnou (a odkáže zajištěného věřitele na postup podle § 414 odst. 4 insolvenčního zákona).

(podle usnesení Nejvyššího soudu senátní značky 29 NSČR 74/2023, ze dne 28. 6. 2024)