Inkaso peněžních prostředků z účtu insolvenčního dlužníka provedené bankou

Inkaso peněžních prostředků z účtu dlužníka provedené bankou (coby příjemcem) na úhradu dlužníkova dluhu v souladu s předchozím smluvním souhlasem dlužníka (coby plátce) poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka, je neúčinným právním jednáním dlužníka ve smyslu § 111 insolvenčního zákona. Takový závěr nevylučuje (neodporuje mu) ani dikce § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, o platebním styku [„Pro účely tohoto zákona se rozumí … e) inkasem převod peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli, …„].

(podle rozsudku Nejvyššího soudu senátní značky 29 ICdo 15/2023, ze dne 30. 4. 2024)

Zajišťovací prostředek ve smyslu § 2 písm. g) insolvenčního zákona

I v poměrech upravených insolvenčním zákonem platí, že exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí není zajišťovacím prostředkem ve smyslu § 2 písm. g) insolvenčního zákona [„Pro účely tohoto zákona se rozumí … g) zajištěným věřitelem věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy; zajištěným věřitelem je i agent pro zajištění podle zákona o dluhopisech, …„], a tudíž nezakládá věřiteli právo na přednostní uspokojení jeho pohledávky.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu senátní značky 29 ICdo 109/2023, ze dne 30. 4. 2024)