Zvláštní soudní příslušnost pro spotřebitele dle oddílu 4 nařízení Brusel I bis

 

Ochrana spotřebitele podle oddílu 4 (čl. 17 až 19) nařízení Brusel I bis v podobě možnosti podat žalobu u soudu bydliště spotřebitele nenáleží podnikající právnické osobě, na níž byla pohledávka před zahájením soudního řízení spotřebitelem postoupena.

(podle usnesení Nejvyššího soudu ČR spisové značky 30 Cdo 812/2021, ze dne 26. 5. 2021)

 

 

Překážka věci rozsouzené v řízení o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby

 

Okruh účastníků řízení o vyslovení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby vyplývá ze zákona, na straně žalované jsou jimi vždy navrhovatel dražby, dražebník a vydražitel, na straně žalující potom vždy osoby, vysloveně vyjmenované v ustanovení § 48 odst. 3 a odst. 4 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách [„(3) Každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká. … (4) Každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 15 odst. 1 až 3, § 39, 42, § 43 odst. 1 až 3, 5 až 7, § 44, § 47 odst. 1 až 12 a v § 49. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.“], a ve vztahu k těmto osobám tudíž působí účinky ustanovení § 159a odst. 2 a odst. 4 o.s.ř. v případě výroku rozsudku o vyslovení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby. Jinak řečeno, pravomocný rozsudek, jímž byla vyslovena neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, vytváří překážku věci rozhodnuté pouze ve vztahu k osobám, jimž přísluší věcná legitimace (ať již aktivní, či pasivní) pro toto řízení.

(podle usnesení Nejvyššího soudu ČR spisové značky 21 Cdo 1002/2021, ze dne 28. 5. 2021)

 

 

Částečné zamítnutí žaloby v řízení podle části páté o.s.ř.

 

Částečné zamítnutí žaloby v řízení podle části páté občanského soudního řádu (ve vztahu k té části rozhodnutí správního orgánu, jež není dotčena rozsudkem soudu ve věci samé, nahrazujícím rozhodnutí správního orgánu) není namístě. Rozhodne–li tedy soud (v řízení podle části páté občanského soudního řádu) oproti předcházejícímu rozhodnutí správního orgánu ve věci samé jinak jen zčásti, neboť má za to, že toto rozhodnutí je zčásti správné (a v této části jej není třeba nahrazovat), nerozhoduje současně o částečném zamítnutí žaloby postupem podle § 250i o. s. ř., a to ani tehdy, je-li rozhodnutí správního orgánu vnitřně dělitelné (je-li rozhodováno o více plněních, více povinnostech, více otázkách). Také v tomto případě totiž soud ve věci samé rozhoduje jinak, než jak před ním učinil správní orgán, neboť dospěl k závěru, že správní orgán ve věci samé nerozhodl (zcela) správně. Postup podle § 250i o.s.ř. [„Soud žalobu zamítne, dospěje-li k závěru, že správní orgán rozhodl o sporu nebo o jiné právní věci správně.“] přitom přichází v úvahu toliko tehdy, dospěje–li soud k závěru, že správní orgán rozhodl ve věci samé (zcela) správně. Právě proto, že rozhodnutí správního orgánu může být rozhodnutím soudu nahrazeno jen zčásti (srov. též § 250l o. s. ř. – „Nahrazuje-li rozsudek soudu alespoň zčásti rozhodnutí správního orgánu (§ 250j odst. 2) nebo pozbylo-li rozhodnutí správního orgánu alespoň zčásti svou účinnost (§ 250h odst. 3), rozhodne soud znovu o náhradě nákladů řízení, které vznikly v řízení před správním orgánem, pokud bylo v tomto řízení o náhradě rozhodnuto.“), musí být ve výroku rozsudku soudu výslovně uvedeno rozhodnutí správního orgánu, které se rozsudkem soudu nahrazuje, i rozsah, v jakém je soudním rozhodnutím nahrazováno; takové pravidlo by v případě, že by žaloba byla ve zbytku zamítána, postrádalo dostatečné opodstatnění.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spisové značky 32 Cdo 3734/2020, ze dne 19. 5. 2021)