Změna dosavadního pojetí moderace smluvní pokuty
Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu svým rozhodnutím z 11. ledna 2023 zásadně mění dosavadní pojetí moderace smluvní pokuty.
Velký senát civilního kolegia Nejvyššího soudu se rozhodl odklonit od předchozí rozhodovací praxe, která při řešení otázky moderace smluvní pokuty podle nového občanském zákoníku převzala judikaturní závěry přijaté v režimu obchodního zákoníku, zrušeného k 1. lednu 2014. V dovolacím řízení sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 dospěl mj. k závěrům, které jsou vyjádřeny v následující právní větě:
Ø „Přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné.”
– Právní věta je takto navržena k projednání v evidenčním senátě civilního kolegia s tím, že celé rozhodnutí aspiruje na zařazení do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu.
Podle velkého senátu civilního kolegia postup soudu při moderaci podle § 2051 o. z. lze rozlišit na následující fáze (kroky). – V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné. Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 31 Cdo 2273/2022, ze dne 11. 1. 2023)
Zdroj: