Přechod závazku z porušení předkupního práva na osobu blízkou
Převedl-li nástupce spoluvlastníka, který porušil předkupní právo, podíl nemovité věci osobě blízké, přestože oprávněný spoluvlastník uplatnil vůči němu právo na převod podílu, přešel – při splnění podmínek § 1107 odst. 1 o. z. [„Kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon.“] – závazek z porušení předkupního práva na osobu blízkou.
Na rozdíl od předkupního práva sjednaného smluvně – bez ohledu na to, zda působí jen mezi stranami nebo má věcněprávní účinky – je předkupní právo spoluvlastníků nemovité věci zákonným institutem; je spjato s věcí (podílem). Okamžikem uplatnění práva na převod je podíl zatížen závadou nezapsanou ve veřejném seznamu (§ 1107 odst. 1 o. z.). Takovou „jinou„ závadu nabyvatel vlastnického práva přejímá za podmínky, že ji měl nebo mohl z okolností zjistit, tedy nebyl-li v dobré víře, že věc není závadou zatížena. Měřítko posuzování dobré víry je objektivní, nabyvatel musí vynaložit úsilí, které mu lze rozumně uložit, aby zjistil, zda na věci vázne závada, bez dalšího se nemůže spokojit s ujištěním převodce, že „na převáděné nemovitosti neváznou žádné dluhy, věcná břemena, zástavní práva nebo jiná práva třetích osob, právní povinnosti a vady či omezení vlastnického práva„.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spisové značky 33 Cdo 1480/2020, ze dne 29. 10. 2020)
Pokuta za pozdní vyřízení námitek proti předloženému vyúčtování
Je sice pravda, že námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování služeb (§ 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.) má příjemce služeb (zpravidla) odůvodnit (tj. měl by uvést, v čem spatřuje nesprávnost provedeného vyúčtování). Na obsah těchto námitek však nelze klást přehnané nároky, a to zvlášť tehdy, jde-li o námitky učiněné dříve, než byly příjemci doloženy podklady k provedenému vyúčtování. V rámci hodnocení obsahu námitek ve smyslu § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. pak nelze odhlédnout ani od obsahu vyúčtování, proti němuž směřují.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spisové značky 26 Cdo 2178/2020, ze dne 24. 11. 2020)