Nevhodnost věci, kterou objednatel předal k provedení díla

 

I. Způsobilo-li vadu použití věci, kterou objednatel předal zhotoviteli (lhostejno, zda k tomu byl smluvně zavázán), nejsou práva objednatele z vadného plnění dotčena s výjimkou případu, prokáže–li zhotovitel, že na nevhodnost předané věci objednatele včas upozornil a ten na jejím použití trval, nebo prokáže-li zhotovitel, že nevhodnost předané věci ani při vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit.

II. Bylo-li v projednávané věci zjištěno, že vada díla (pokládky podlahy) byla způsobena pokládkou podlahové krytiny na nevhodný podklad, a že ji zhotovitelka realizovala, aniž ověřila vlhkost podkladu, provedla dílo vadně i přesto, že samotná řemeslná práce byla provedena kvalitně a byl použit materiál bez vad. Protože zhotovitelka neprokázala, že by objednatele na nevhodnost podkladu včas upozornila a že ten na jeho použití výslovně trval, nemůže být dotčeno právo objednatele z vadného plnění.

Je totiž odpovědností zhotovitele – odborníka – aby v každém konkrétním případě navrhl takový postup provedení díla, který zaručí základní vlastnosti věci (její součásti) a který splňuje odborně technické požadavky. Povinnost provést dílo s potřebnou péčí znamená, že zhotovitel musí postupovat způsobem, jakým se obvykle při provedení díla k tomu kvalifikovanými osobami postupuje. Je na něm, aby odborně vyhodnotil podmínky pro pokládku v daném místě – včetně toho, lze-li pokládku realizovat na podklad určený objednatelem, resp. zda podklad (např. při zvoleném typu krytiny, materiálu, technologii pokládky apod.) nemá nedostatky bránící řádnému provedení díla. Pokud by se v tomto směru podmínky pro řádné provedení díla ukázaly býti nevhodné, je zhotovitel povinen na to objednatele bez zbytečného odkladu upozornit. Takovou povinnost nemá pouze tehdy, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče. Pokud tak zhotovitel učiní před započetím pokládky nebo v průběhu provádění díla, nastupuje režim § 2594 odst. 2 až 4 o. z. [„(2) Překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě. … (3) Lhůta stanovená pro dokončení díla se prodlužuje o dobu přerušením vyvolanou. Zhotovitel má právo na úhradu nákladů spojených s přerušením díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna. … (4) Zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu.“]; to se však v projednávané věci nestalo, neboť zhotovitelka dílo provedla a dokončila. Nevhodnost podkladu byla zjištěna až poté, co objednatel uplatnil právo z vadného plnění. V takovém případě je namístě režim § 2102 odst. 1 o. z. [„Práva kupujícího z vadného plnění nejsou dotčena, způsobilo-li vadu použití věci, kterou kupující předal prodávajícímu. To neplatí, prokáže-li prodávající, že na nevhodnost předané věci kupujícího včas upozornil a kupující na jejím použití trval, nebo prokáže-li, že nevhodnost předané věci ani při vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit.“], podle něhož se zhotovitelka odpovědnosti mohla zprostit pouze, pokud prokázala, že na nevhodnost předané věci (zde nevhodného podkladu) objednatele včas upozornila a objednatel na jejím použití trval, nebo pokud prokázala, že nevhodnost předané věci ani při vynaložení dostatečné péče nemohla zjistit. To se však rovněž nestalo, takže práva objednatele z vadného plnění nemohou být dotčena.

III. Počátek lhůty k odstranění vady se odvíjí zásadně od okamžiku volby objednatele z vadného plnění. Překážka spočívající ve vlhkosti podlahy zde nemůže mít ve vztahu k povinnosti zhotovitelky odstranit vadu díla v přiměřené době liberační význam, neboť nejde o okolnost nepředvídatelnou nebo vzniklou nezávisle na její vůli. Naopak zhotovitelka porušila svoji primární povinnost postupovat odborně kvalitně, v důsledku čehož je dílo vadné.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spisové značky 33 Cdo 772/2019, ze dne 27. 1. 2021)

 

Zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti

 

Vojenské zpravodajství ze zákona požívá postavení státního orgánu. Účelem jeho zřízení (a existence) je nepochybně ochrana (obrana) bezpečnosti státu. Zpravodajské služby v rámci své působnosti předávají státním orgánům a policejním orgánům informace o zjištěních, která náleží do oboru jejich působnosti. Poskytuje-li tedy Vojenské zpravodajství informace Národnímu bezpečnostnímu úřadu v souvislosti s řízením podle ustanovení § 89 a následující zákona č. 412/2005 Sb. [„(1) Úřad v bezpečnostním řízení (dále jen „řízení„) postupuje tak, aby byl úplně a přesně zjištěn stav věci v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí …. (2) Při řízení musí být šetřena osobní čest a důstojnost všech osob řízením dotčených. … (3) V řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce, pokud nejde o výkon práv příslušníka národnostní menšiny podle zvláštního právního předpisu. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce musí účastník řízení předložit v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého. … (4) Úřad vytváří podmínky, aby z důvodu zdravotního postižení účastníka řízení nedošlo k újmě či zkrácení jeho práv. …(5) Řízení je neveřejné. … (6) Účastník řízení se může dát zastupovat advokátem nebo jiným zástupcem, kterého si zvolí. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Účastník může mít pouze jednoho zástupce. U osobních úkonů je zastoupení vyloučeno. …(7) Účastník řízení a jeho zástupce mají před vydáním rozhodnutí právo nahlížet do bezpečnostního svazku a činit si z něj výpisy, s výjimkou té části bezpečnostního svazku (§ 124), která obsahuje utajovanou informaci. … (8) Úkony směřující vůči Úřadu je možno učinit, je-li to slučitelné s požadavkem tohoto zákona, též v elektronické podobě.“], k čemuž má zákonné zmocnění v ustanovení § 140 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona, činí tak v rámci své působnosti, tedy vystupuje jako státní orgán při výkonu veřejné moci a případné pochybení při této činnosti se může projevit jen a pouze v rámci odpovědnosti státu podle zákona č. 82/1998 Sb.; jinak řečeno, pakliže zde Vojenské zpravodajství poskytlo informace Národnímu bezpečnostnímu úřadu v souvislosti s řízením o odebrání žalobcova osvědčení pro stupeň utajení „tajné“, není to možno považovat za činnost, kterou by stát vykonával ve vztahu k žalobci (zaměstnanci ČR – Ministerstva obrany) práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, a za niž by odpovídal podle obecné (pracovněprávní) úpravy deliktního práva.

Naprosto totožná situace je i v případě rozhodování Národního bezpečnostního úřadu o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby podle zákona č. 412/2005 Sb.; Národní bezpečnostní úřad vykonává státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, je ústředním správním úřadem, pokud zákon nestanoví jinak, a mimo jiné rozhoduje o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele a dokladu, s výjimkou případů stanovených zákonem, a vydává osvědčení fyzické osoby podle § 56a. Rozhodnutí ve věci patřící do pravomoci Národního bezpečnostního úřadu je tak typickým rozhodnutím orgánu veřejné moci, podléhající přezkumu jak v rámci vnitřního řízení (rozhodnutí o rozkladu), tak i přezkumu soudnímu. Rozhodnutím, vydaným v rámci své pravomoci a působnosti, tak Národní bezpečnostní úřad rozhodně nevykonává práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů ve vztahu k žalobci, a stát tak nemůže za případnou škodu, vzniklou v důsledku nezákonnosti tohoto rozhodnutí, odpovídat podle obecné úpravy deliktního práva.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spisové značky 21 Cdo 1632/2020, ze dne 29. 1. 2021)