NSS: Čekací doba pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství

 

I. Pokud pojištěnka nesplní čekací dobu pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle § 32 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění [„Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (§ 34 odst. 1). Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více pojištění, musí být tato podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění.“], je třeba nejprve zkoumat, zda dobu účasti na pojištění nesplnila za použití § 32 odst. 3 a 4 téhož zákona [zde: úspěšným ukončením studia ve smyslu § 32 odst. 4 písm. a) zákona o nemocenském pojištění] / [„(3) Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství osoby samostatně výdělečně činné je kromě splnění podmínky účasti na pojištění podle odstavce 2 účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné podle § 11 po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst. 1. Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství zahraničního zaměstnance je kromě splnění podmínky účasti na pojištění podle odstavce 2 účast na pojištění jako zahraničního zaměstnance podle § 10 odst. 7 po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst. 1. … (4) Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle odstavců 2 a 3 se započítává též … a) doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno, … b) doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost; doby uvedené v písmenech a) a b) se započítávají v rozsahu, v jakém se nekryjí s pojištěnou činností„]. Teprve pokud pojištěnka ani poté nesplňuje dobu účasti na pojištění, lze postupovat podle § 32 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění.“].

II. Splnění čekací doby podle § 32 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, posuzují správní orgány ve smyslu § 14 odst. 2 citovaného zákona  [„V  případě souběhu pojištění se podmínky pro vznik nároku na dávku posuzují v každém pojištění samostatně. Je-li nárok na tutéž dávku, s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, současně z více pojištění, náleží dávka ze všech pojištění jen jednou.“] v každém pojištění samostatně. Pojištěnka tedy může splnit potřebnou dobu účasti na pojištění ve smyslu § 14 odst. 2 věty první a § 32 odst. 2, 3 a 4 citovaného zákona ve více zaměstnáních, která vykonávala na částečný úvazek.

(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 6. 2022, číslo jednací 6 Ads 133/2020-36)

 

 

NSS: Postup zadavatele v rámci vertikální spolupráce

 

I. Proti postupu zadavatele v rámci vertikální spolupráce ve smyslu § 11 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek [„(1) Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou uzavírá veřejný zadavatel s jinou právnickou osobou jako dodavatelem, pokud …a) sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá tuto osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, …b) v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel nebo ovládající veřejní zadavatelé a … c) více než 80 % celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, které ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají jako své vnitřní organizační jednotky. … (2) Veřejný zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí takto ovládané právnické osoby. K takovému ovládání může docházet i ze strany jiné právnické osoby, která je sama týmž veřejným zadavatelem ovládána obdobně jako jeho vnitřní organizační jednotka. …(3) Veřejní zadavatelé společně ovládají právnickou osobu podle odstavce 1 písm. a), pokud … a) orgány s rozhodovacím oprávněním takto ovládané právnické osoby jsou složeny nebo ustaveny na základě jednání ve shodě všech společně ovládajících veřejných zadavatelů, … b) ovládající veřejní zadavatelé mají společně rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí takto ovládané právnické osoby a … c) takto ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které jsou v rozporu se zájmy ovládajících veřejných zadavatelů. … (4) Za zadání veřejné zakázky se nepovažují případy, kdy právnická osoba ovládaná podle odstavce 1 písm. a) uzavře smlouvu s dodavatelem, v němž nemá přímou majetkovou účast žádná soukromá osoba a který je … a) veřejným zadavatelem, který ji ovládá, nebo … b) jinou právnickou osobou ovládanou veřejným zadavatelem podle písmene a). …(5) Pro účely odstavce 4 se soukromou osobou rozumí jiná osoba než stát, veřejnoprávní korporace, jiná právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba, v níž mají účast pouze stát, veřejnoprávní korporace nebo jiná právnická osoba zřízená zákonem. … (6) Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně i pro zadavatele podle § 4 odst. 2.“], nelze podat námitky podle § 241 téhož zákona, neboť tento postup se podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 1 tohoto zákona [„Zadáním veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190.“] nepovažuje za zadání veřejné zakázky.

II. O podání, jakkoli je označeno jako „námitky“ ve smyslu § 241 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek [„(1) Námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). …(2) Námitky podle odstavce 1 se podávají písemně a lze je podat proti … a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek, …b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo … c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem. … (3) Námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.“], není zadavatel, který směřuje k uzavření smlouvy v rámci vertikální spolupráce, povinen (formálně) rozhodovat ve smyslu § 245 uvedeného zákona. Postačí, pokud takové podání vyřídí neformálním přípisem, v němž podateli sdělí, že postupuje v režimu § 11 uvedeného zákona a alespoň stručně vysvětlí, proč má za to, že pro takový postup splňuje veškeré zákonné podmínky.

III. Podá-li následně takový podatel Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, úřad toliko posoudí, zda postup zadavatele (uzavření příslušné smlouvy) skutečně splňuje veškeré zákonné podmínky vertikální spolupráce. V případě kladného závěru návrh podle § 265 písm. c) citovaného zákona bez dalšího posuzování zamítne, neboť nesměřuje proti postupu při zadávání veřejných zakázek. Teprve pokud by shledal, že podmínky vertikální spolupráce splněny nejsou, mohl by postupovat některým ze způsobů předvídaných v § 248 odst. 1 tohoto zákona.

(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2021, číslo jednací 3 As 139/2019-40)

 

 

KS: Konkludentní souhlas s obecným užíváním účelové komunikace

 

Pokud vlastník posledního úseku slepé cesty, kterou jako celek nepochybně užívala veřejnost, jedná po dlouhou dobu tak, jako by jeho pozemek byl nedílnou součástí oné veřejné cesty, pak z takovéhoto jednání lze dovodit vlastníkův konkludentní souhlas s obecným užíváním předmětu jeho vlastnictví jako veřejně přístupné účelové komunikace (§ 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích [„Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s Policií České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy tím není dotčena.“]). Není už pak třeba podrobně zkoumat a dokazovat, zda a v jakém rozsahu užívala veřejnost právě tento pozemek, tedy poslední úsek slepé cesty, například k otáčení vozidel.

(podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 1. 2022, číslo jednací 30 A 43/2020-180^*)

* Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost žalobců proti tomuto rozsudku rozsudkem ze dne 09.08. 2022, číslo jednací 9 As 36/2020-60.