Nejvyšší správní soud dne 20.05. 2021 na návrh společnosti Karel Vávra – potraviny s.r.o. provozující prodejnu potravin v hlavním městě vyslovil, že opatření obecné povahy odpůrce ze dne 23. 4. 2021, čj. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN, a ze dne 29. 4. 2021, čj. MZDR 14601/2021-7/MIN/KAN, byla v části čl. I bodu 7 v rozporu se zákonem. V této části byl zakázán maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách v čase mezi 22:00 hodin až 05:59 hodin. Toto omezení otevírací doby se týkalo provozoven, ve kterých nebyla obecně zakázána přítomnost veřejnosti (prodejny potravin, hygienického zboží, kosmetiky, novin, časopisů, tabákových výrobků a další).

 

Vzhledem k tomu, že obě mimořádná opatření byla vždy po týdnu účinnosti zrušena novým obsahově obdobným opatřením, nemohl je Nejvyšší správní soud již zrušit, ale mohl pouze konstatovat jejich nezákonnost.

 

Navrhovatelka tvrdila, že nebyla odůvodněna konkrétní míra rizika omezované aktivity, tedy nočního prodeje potravin. Nejvyšší správní soud jí dal zapravdu. Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (tzv. pandemický zákon) skutečně požaduje, aby Ministerstvo zdravotnictví odůvodnilo konkrétní míru rizika spojeného s vymezenými činnostmi. Ministerstvo zdravotnictví to sice učinilo, avšak pouze obecně, kdy vysoké riziko spatřovalo v setkávání a kontaktech nehomogenních skupin osob ve vnitřních prostorech. Podle Nejvyššího správního soudu ale u malé prodejny potravin, při jejímž provozu lze využít všech hygienických pravidel, nestačí pouze obecné odůvodnění tím, že samotné setkávání osob je rizikové. Touto logikou by totiž bylo možné zakázat jakýkoli kontakt mezi lidmi.

 

Soudkyně Nejvyššího správního soudu Jitka Zavřelová, která se věcí zabývala, k tomu uvedla: „Soud po odpůrci nežádá, aby u takto rozsáhlých mimořádných opatření vyhotovoval „telefonní seznam„ všech omezovaných aktivit, ve kterém do detailů rozebere hygienické aspekty každé z nich. Je však třeba po něm za této situace žádat, aby omezované aktivity alespoň typově rozčlenil na ty, které jsou z pohledu sledované činnosti (setkávání a kontaktů nehomogenních skupin osob) více, nebo naopak méně rizikové. Nelze vycházet jednoduše z toho, že stejné riziko, pokud jde o setkávání osob, představuje v noci otevřená malá prodejna potravin a divadelní sál plný lidí, kolektivní a oproti tomu individuální sportovní aktivita, byť provozovaná ve vnitřních prostorách, maloobchodní prodej ve vnitřních prostorách a naopak na venkovních tržištích.“

 

Nejvyšší správní soud se dále zabýval naplněním dalšího požadavku pandemického zákona, ze kterého plyne, že mimořádná opatření musí být vydávána pouze v nezbytně nutném rozsahu. Ani v tomto ohledu posuzovaná regulace neobstála, neboť na základě odpůrcem poskytnutých důvodů nebylo možné tuto otázku posoudit.

 

Nejvyšší správní soud připomněl, že již vícekrát Ministerstvo zdravotnictví upozornil na důležitost náležitého odůvodňování mimořádných opatření, která se z povahy věci zásadním způsobem dotýkají širokého spektra práv a svobod právnických i fyzických osob (viz např. rozsudek ze dne 14.04. 2021 číslo jednací 8 Ao 1/2021–133, tisková zpráva viz. link: http://www.nssoud.cz/Nejvyssi-spravni-soud-konstatoval-nezakonnost-jednoho-z-opatreni-Ministerstva-zdravotnictvi/art/32865?tre_id=135).

 

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20.05. 2021 spisové značky 8 Ao 4/2021 je k dispozici v příloze.