ÚS: Přiměřenost trvání zajištění nemovitostí v trestním řízení

 

I když zajištění nemovitosti stěžovatelky trvá již poměrně dlouhou dobu a přesáhlo šestiletou hranici, jež je podle judikatury Ústavního soudu již zásadně nepřijatelná z hlediska dalšího omezování vlastnického práva prostřednictvím zajištění nemovitosti, výjimečné okolnosti v podobě vysoké závažnosti stíhaného trestného činu, mimořádné složitosti případu, objektivních okolností komplikujících ukončení vyšetřování (v podobě organizačních opatření souvisejících s pandemickou situací), jakož i skutečnost, že se vyšetřování s vysokou mírou pravděpodobnosti blíží svému ukončení, ve svém spojení legitimizují další trvání zajištění nemovitosti.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 1181/21, ze dne 30. 8. 2021)

 

 

ÚS: Právo na soudní ochranu vlastnického práva

 

Odvolací soud v napadeném usnesení odkázal vedlejší účastnici s nárokem na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních, aniž by současně zrušil výrok nalézacího soudu o přiznání téhož nároku v uplatněné výši a řádně vyčísleného.

Odvolací soud neposkytl stěžovateli v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod náležitou soudní ochranu jeho vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, ponechal-li v platnosti exekuční titul, jehož správnost zároveň implicite zpochybnil. Skutečnost, že odvolací soud rozhodoval jako trestní soud adhezním výrokem po již pravomocném skončení trestní věci, jej nezbavuje povinnosti poskytovat ochranu subjektivním právům účastníků řízení.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 68/21, ze dne 7. 9. 2021)