I.ÚS 1785/21 – obrácení důkazního břemene v případě medicínskoprávního sporu / IV.ÚS 699/22 – dokazování v řízení o úpravě styku rodiče s nezletilým / III.ÚS 2373/21 – přílišná „pružnost“ při aplikaci procesních pravidel /

ÚS: Obrácení důkazního břemene v případě medicínskoprávního sporu

 

I. Vychází-li soudní znalec z podkladů, které nejsou pro zjištění sporné otázky relevantní (a úkolem soudu je vést dokazování efektivně a hospodárně, tedy se zadání zbytečného znaleckého zkoumání v prvé řadě vyvarovat), je třeba posudek v tomto duchu jako důkaz zhodnotit a z učiněného hodnocení vyvodit adekvátní skutkové závěry (např. i to, že z něj není možné potřebný skutkový závěr učinit). Pak – nejde-li současně o případ, kdy by tvrzení účastníka při absenci zásadního důkazu byla vyvrácena jinými důkazními prostředky (např. usnesení sp. zn. II. ÚS 4013/17 ze dne 9. 10. 2018, sp. zn. IV. ÚS 2350/18 ze dne 16. 4. 2019 či sp. zn. III. ÚS 1341/19 ze dne 30. 7. 2019) – je třeba soustředit pozornost k jiným provedeným důkazům [viz nález sp. zn. I. ÚS 3270/12 ze dne 4. 6. 2013 (N 99/69 SbNU 661)] či dosud neprovedeným důkazním návrhům účastníků, popř. je v tomto směru náležitě poučit. V opačném případě obecné soudy nedodržují principy spravedlivého vedení soudního řízení plynoucí z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.


II. Neobsahuje-li zdravotnická dokumentace zákonem stanovené náležitosti, v důsledku čehož žalobci hrozí neúspěch pro neunesení důkazního břemene k tvrzení vzniku újmy na zdraví, je obecný soud v souladu se zachováním principu rovnosti účastníků podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod – než sáhnout k ultima ratio prostředku a rozhodnout o obrácení důkazního břemene. Následkem rozhodnutí soudu o obrácení důkazního břemene je pak presumpce postupu non lege artis, neprokáže-li žalovaný poskytovatel zdravotní péče opak.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 1785/21, ze dne 28. 6. 2022)

 

 

ÚS: Dokazování v řízení o úpravě styku rodiče s nezletilým

 

K porušení základního práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nedojde postupem obecného soudu, který po provedeném dokazování, včetně pohovoru s nezletilou, zaměřeném na zjištění jejího tzv. nejlepšího zájmu, nenařídí provedení znaleckého posudku ke zjištění údajné míry manipulace s nezletilou s odůvodněním na základě závěru, že by další, časově náročné, psychologické zkoumání nezletilou nepřiměřeně zatěžovalo.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 699/22, ze dne 28. 6. 2022)

 

 

ÚS: Přílišná pružnost při aplikaci procesních pravidel

 

Porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny nastane rovněž tehdy, jsou-li splněny podmínky pro projednání určitého návrhu a rozhodnutí o něm, avšak soud k projednání tohoto návrhu nepřistoupí. Účelem podmínek řízení je zajistit řádný chod spravedlnosti a respektování právní jistoty, nikoliv omezení přístupu jednotlivce k soudu způsobem, že by uvedené právo bylo zasaženo ve své podstatě. Obecné soudy se proto musí při aplikaci procesních pravidel vyhnout jak přehnanému formalismu, který by zasahoval do zásad spravedlivého procesu, tak přílišné pružnosti„, která by naopak vedla k odstranění procesních podmínek stanovených zákonem.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 2373/21, ze dne 30. 6. 2022)