ÚS: Právo na projednání věci bez zbytečných průtahů

 

Každý (stěžovatel) má právo, aby trestní řízení vedené proti němu bylo projednáno a ukončeno v přiměřené lhůtě, a to bez ohledu na překážky, které orgánům činným v trestním řízení klade stát příslušnými právními předpisy.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 1881/21, ze dne 29. 3. 2022)

 

 

ÚS: Doktrína tzv. neoddělitelnosti rozhodnutí

 

I. Soudní přezkum zákonnosti rozhodnutí vydaných orgány veřejné správy ve věcech mezinárodní ochrany uprchlíků nesmí porušovat právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Domáhá-li se žalobce zrušení rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochraně toliko v části o neudělení azylu, lze rozhodnutí o neudělení azylu a udělení doplňkové ochrany ve správním soudnictví posuzovat a rozhodnout o něm samostatně. Jiný postup založený na doktríně tzv. neoddělitelnosti rozhodnutí o neudělení azylu a udělení doplňkové ochrany má neústavní důsledky, neboť odporuje principu in dubio pro libertate, poněvadž opomíjí jiný výklad, který je šetrnější k základním právům a svobodám jednotlivce, a odporuje zásadě zákazu reformationis in peius ve spojení se zásadou účinného opravného prostředku, protože bez náležitého důvodu mění právní postavení žalobce k horšímu.

II. V soudním řízení správním lze výjimečně z důvodu procesní ekonomie rozhodnout o zjevně neúspěšném návrhu bez rozhodnutí o žádosti o ustanovení právního zástupce, ovšem toliko, jde-li jen o procesní rozhodnutí, účastník řízení měl možnost se k rozhodným skutečnostem vyjádřit a není takovým postupem bezdůvodně znevýhodněn oproti jiným osobám ve srovnatelném postavení, kteří jsou právně zastoupeni; jinak postupuje v rozporu s právem na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 ve spojení s právem na rovnost účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 1642/21, ze dne 29. 3. 2022)

 

 

ÚS: Zrušení meritorního rozhodnutí Ústavním soudem

 

Rozhoduje-li ÚS o ústavních stížnostech, kde předmětem jedné jsou meritorní rozhodnutí a na ně navazující rozhodnutí o vyčerpaném opravném prostředku a předmětem druhé je rozhodnutí vydané v řízení o návrhu na obnovu řízení, jde o řízení na sobě relativně nezávislá. Proto zrušení meritorního rozhodnutí Ústavním soudem nepovede bez dalšího k vyhovění ústavní stížnosti proti rozhodnutí o nepovolení obnovy řízení v takové věci, neboť v každém jednotlivém případě je třeba posoudit, zda, a popř. v jaké intenzitě, z hlediska zásahu do základních práv a svobod, se vada, pro niž Ústavní soud zrušil meritorní rozhodnutí, nepromítla i do řízení a rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy řízení.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 1986/21, ze dne 22. 3. 2022)