ÚS: Předběžné opatření omezující komerční projev
Při rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření je třeba zabývat se i tím, zda zásah do základních práv účastníka řízení vyvolaný předběžným opatřením je přiměřený.
I na projev komerčního charakteru dopadají záruky plynoucí z práva na svobodu projevu dle čl. 17 dost. 1 Listiny základních práv a svobod. Tyto záruky se přiměřeně uplatňují i v řízení o předběžném opatření. Má-li být komerční projev předběžným opatřením omezen z důvodu tvrzené nepravdivosti, musí se obecné soudy vypořádat v míře odpovídající charakteru řízení o předběžném opatření s tím, zda lze skutkový základ příslušného komerčního projevu skutečně hodnotit jako nepravdivý.
Z práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny vyplývá i požadavek na řádné odůvodnění soudních rozhodnutí, který zahrnuje povinnost vypořádat se s námitkami účastníků řízení v míře odpovídající závažnosti příslušné námitky. Tento princip dopadá i na rozhodování o předběžných opatřeních, avšak s ohledem na charakter těchto rozhodnutí jsou požadavky na odůvodnění snížené. S námitkami účastníka řízení, že předběžné opatření nepřiměřeně zasahuje do jeho základních práv, je ovšem nezbytné se vypořádat.
(podle nálezu Ústavního soudu spisové značky II.ÚS 1440/21, ze dne 23. 8. 2021)
ÚS: Výše peněžité náhrady za nezákonné trestní stíhání
I. Navzdory principu presumpce neviny ovlivňuje již samotné trestní stíhání osobní život obviněného, zejména zasahuje do jeho osobní cti a dobré pověsti (čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Takový zásah je o to citelnější, bylo-li trestní řízení skončeno zprošťujícím rozsudkem, neboť skutek, z něhož byl obviněný obžalován, nebyl trestným činem. Soudy jsou povinny při stanovení formy a výše zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů, vždy pečlivě zvažovat veškeré okolnosti případu. Mezi ně patří i skutečnost, že byl obviněný dlouhá léta stíhán pro skutek, který vůbec nebyl trestným činem.
II.
Výše přiznané peněžité náhrady za nezákonné trestní stíhání nesmí být symbolická, ale musí vždy naplnit požadavky plynoucí z čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a principu demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky.
(podle nálezu Ústavního soudu spisové značky III.ÚS 3271/20, ze dne 17. 8. 2021)
ÚS: Krácení zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení
Instančnost řízení, která je posuzována v rámci kritéria složitosti věci ve smyslu § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů, nemůže být vykládána v neprospěch poškozeného, byla–li nepřiměřená délka řízení způsobena opakovaným posuzováním věci na jednotlivých stupních soudní soustavy, jež lze v konkrétní věci přičíst k tíži soudům. Přitom je nerozhodné, zda zásadní právní vada, jež měla za důsledek zrušení rozhodnutí, spočívala v právu hmotném nebo procesním. Procesní složitost odškodňovacího řízení, která je důvodem pro krácení zadostiučinění poškozenému, nelze konstatovat toliko v důsledku toho, že v odškodňovacím řízení došlo k tzv. soudnímu ping-pongu, který je přičitatelný soudům a na jehož základě nutně došlo ke zvýšení jejich procesní aktivity i procesní složitosti věci. Je-li v takovém případě poškozenému kráceno zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení s odkazem na složitost věci, jde o porušení jeho základního práva na náhradu škody podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
(podle nálezu Ústavního soudu spisové značky III.ÚS 1303/21, ze dne 17. 8. 2021)