ÚS: Příkaz k dodání odsouzeného do výkonu trestu odnětí svobody

Porušením čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 5 odst. 1 písm. b) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je vydání příkazu k dodání odsouzené osoby do výkonu trestu odnětí svobody bez toho, že by jí byla předtím řádně doručena výzva k dobrovolnému nástupu do výkonu tohoto trestu; totéž platí pro případ, že odsouzená osoba byla zadržena a fakticky dodána do výkonu trestu odnětí svobody na základě příkazu zatíženého takovou vadou.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 1693/22, ze dne 11. 10. 2022)

ÚS: Požadavky na odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud zajišťuje vedle funkce ochránce základních práv účastníků řízení také funkci sjednocovatele judikatury.

Pokud Nejvyšší soud při posuzování přípustnosti dovolání nerespektuje a dostatečně se nevypořádá se závažnými otázkami a důvody, pro které stěžovatelka podala návrh, dopouští se protiústavní libovůle a svévole. Tím porušuje právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Pominout nelze stav, kdy Nejvyšší soud prakticky tytéž (stěžovatelkou vznesené) otázky a důvody v řízení, které se týkají stejných účastníků (viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2032/20), neposoudil a nerozhodl o nich srovnatelně stejně. Nejvyšší soud v tomto smyslu nenaplnil funkci sjednocovatele judikatury nalézacích a odvolacích soudů, k čemuž institut dovolání jako mimořádného opravného prostředku slouží především (srov. např. nálezy sp. zn. I. ÚS 192/11 a II. ÚS 289/06). V této úloze Ústavní soud Nejvyšší soud nahradit nemůže.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 766/22, ze dne 11. 10. 2022)