II. ÚS 2007/20 – domovní prohlídka u advokáta a nahrazení nesouhlasu ČAK soudem.

Domovní prohlídka u advokáta a nahrazení nesouhlasu ČAK soudem.

 

V říjnu 2019 byla v bytě stěžovatele provedena na základě příkazu domovní prohlídka. Tato domovní prohlídka byla vykonána v souvislosti s řízením vedeným u Celní správy České republiky, které je vedeno pro podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku nebo podobné povinné platby. Stěžovatel již při prvotním výslechu před začátkem domovní prohlídky upozornil zasahující policisty, že je advokátem, že v daném bytě vykonává advokacii a že se v bytě nacházejí listiny a elektronika obsahující skutečnosti, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta. V reakci na to byl přivolán zástupce ČAK, a následně došlo k dobrovolnému vydání listin, které stěžovatel označil za nesouvisející s jeho advokátní praxí, s čímž zástupce ČAK souhlasil. Zbylé listiny, které stěžovatel označil jako podléhající povinnosti mlčenlivosti, byly dále vytříděny zástupcem ČAK, kdy u některých těchto listin zástupce ČAK neudělil policejnímu orgánu souhlas s tím, aby se s jejich obsahem seznámil. Učinil tak s odůvodněním, že tyto listiny zachycují právní službu a vztahuje se na ně tedy povinnost mlčelivosti advokáta. Obdobně pak bylo postupováno i ve vztahu k zajištěné elektronice. Opatřením soudce Obvodního soudu pro Prahu 9 bylo navrženo, aby byl rozhodnutím soudce Městského soudu v Praze ve smyslu ustanovení § 85b odst. 3 trestního řádu nahrazen souhlas zástupce ČAK se seznámením se policejního orgánu s obsahem listin, nacházejících se v prostorách, v nichž advokát vykonává advokacii, a to konkrétně listin a bitových kopií specifikovaných v tomto opatření s tím, že tyto listiny údajně neobsahují skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta. Návrh byl Městskému soudu předložen dne 5. listopadu 2019. Soudkyně Městského soudu v Praze o návrhu obsaženém v opatření rozhodla napadeným usnesením, a sice tak, že částí výroku pod písm. A u zajištěných listin návrh zamítla a částí výroku pod písm. B u zajištěných bitových kopií nahradila souhlas zástupce ČAK k seznámení se policejního orgánu s obsahem vybraných dat uložených na bitových kopiích pevných disků, kdy zároveň uložila znalci, aby podle v napadeném usnesení jmenovaných klíčových slov tato zájmová data vyhledal a specifikoval ve znaleckém posudku.

 

Stěžovatel má za to, že jak napadeným usnesením, konkrétně pak jeho výrokem pod písm. B, kterým bylo rozhodnuto o nahrazení souhlasu zástupce ČAK k seznámení se s obsahem zajištěných bitových kopií pevných disků, tak i postupem soudkyně Městského soudu v Praze bylo zasaženo do základních práv a svobod stěžovatele. Předně stěžovatel uvádí, že účelem a smyslem řízení o nahrazení souhlasu zástupce ČAK se seznámením orgánů činných v trestním řízení je ve smyslu stanoviska Nejvyššího soudu k této problematice ochrana listin, k nimž se váže povinnost mlčenlivosti advokáta, a ochrana práv třetích osob, pro něž advokát vykonává svou profesní činnost. Jako nejzávažnější pochybení soudkyně v této věci vnímá stěžovatel skutečnost, že soudkyně se vůbec nezabývala obsahem bitových kopií pevných disků, u kterých nahradila souhlas zástupce ČAK a které bez jakéhokoli zkoumání jejich obsahu předala znalci, aby ten pomocí klíčových slov vybral relevantní data a tato rovnou poskytl policejnímu orgánu. Odkazuje přitom na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 889/10. Stěžovatel se rovněž domnívá, že bylo zasaženo do jeho práva na řádný výkon advokacie, spadající pod právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost ve smyslu čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

 

Právní věta:

 

Ø    Legitimním cílem rozhodování o nahrazení souhlasu České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin, nalezených orgánem provádějícím úkon při prohlídce prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, je v intencích § 85b trestního řádu především posílení ochrany klientů, vůči nimž má advokát povinnost mlčenlivosti. Na zmíněné ochraně se tak významně podílí soud, jenž je přitom obecně vázán veřejným zájmem na řádném zjištění skutkového stavu nezbytného pro rozhodnutí (§ 2 odst. 5 trestního řádu). Poměřování těchto hodnot, k němuž přistupuje zvážení právní pozice advokáta, je ve sporných případech předmětem interpretace. V nyní posuzované věci však obecný soud neobstál již v testu legality, neboť se s listinami, v rozsahu nezbytném pro vyhovující rozhodnutí podle § 85b odst. 7, 9 trestního řádu, řádně neseznámil. Stanovení tzv. klíčových slov může být pouze podkladem pro závěr o obsahu listin z hlediska skutečností, ohledně nichž je dotčený advokát povinen zachovávat mlčenlivost. V případě nezbytnosti znaleckého posouzení tu mohou důkazní úkony směřovat jen po linii soud znalec soud s následným rozhodnutím, nikoli však po linii soud usnesení o nahrazení souhlasu České advokátní komory znalec soud policejní orgán bez toho, že by se již mohli dotčený advokát a Česká advokátní komora k důvodnosti nahrazení souhlasu po předložení znaleckého posudku vyjádřit.         

 

Text 12 stránkového nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II. ÚS 2007/20 vyhlášeného dne 15.03. 2021 v 8:30 hodin je k dispozici z níže uvedeného linku:

 

https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2021/II._US_2007_20_an.pdf