Odepření přezkumu usnesení o zahájení trestního stíhání pro namítané mylné posouzení lhůty k podání opravného prostředku
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Přezkoumávaný akt: Usnesení Okresního státního zastupitelství v Přerově ze dne 10.11. 2020 číslo jednací 2 ZT 108/2020-45.
Výrok:
Usnesením Okresního státního zastupitelství v Přerově ze dne 10. 11. 2020, č. j. 2 ZT 108/2020-45, bylo porušeno ústavně zaručené právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Usnesení Okresního státního zastupitelství v Přerově ze dne 10. 11. 2020, č. j. 2 ZT 108/2020-45, se ve výroku II. ruší.
Z odůvodnění:
2. Stěžovatel je obviněný v trestní věci přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaných ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. Usnesením policejního orgánu Policie ČR, Územního odboru Přerov, 1. oddělení obecné kriminality, Přerov, ze dne 21. 10.2020, č.j. KRPM-114735-77/TČ-2020-140871, bylo zahájeno zahájení trestní stíhání stěžovatele podle §160 odst. 1 trestního řádu. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel stížnost, kterou nyní napadeným rozhodnutím okresní státní zastupitelství ve výroku II. zamítlo pro opožděnost.
7. Před Ústavní soud se v nyní projednávaném případě dostala otázka odepření přezkumu usnesení o zahájení trestního stíhání pro namítané mylné posouzení lhůty k podání opravného prostředku. Toto namítané pochybení státního zastupitelství přitom není mezi procesními stranami řízení před Ústavním soudem sporné.
8. Ústavní soud si v typově obdobných případech zpravidla zachovává zdrženlivost zasahování do činnosti ostatních orgánů veřejné moci a ve své ustálené judikatuře setrvale zdůrazňuje zásadu subsidiarity přezkumu rozhodnutí či jiných zásahů orgánů veřejné moci ze strany Ústavního soudu. Především ve vztahu k přípravnému řízení trestnímu je Ústavní soud oprávněn korigovat pouze excesy a pochybení s intenzivními dopady do základních práv jednotlivců [srov. např. nález ze dne 16. 9. 2010 sp. zn. III. ÚS 3221/09 (N 197/58 SbNU 741)]. V nyní projednávané věci došlo mylným výpočtem lhůty k odepření práva stěžovatele na projednání jeho stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání dle § 160 odst. 7 trestního řádu . Jelikož není jiný nadřízený orgán, který by toto pochybení mohl napravit, musel v daném případě zasáhnout Ústavní soud.
9. Z vyžádaných částí spisu, jakož i shodných vyjádření účastníků řízení před Ústavním soudem plyne, že stěžovatel skutečně převzal usnesení o zahájení trestního stíhání dle dokladu o doručení ve středu dne 21. 10. 2020. Jelikož by třídenní lhůta pro podání stížnosti dle § 160 odst. 7 trestního řádu připadla na sobotu dne 24. 10. 2020, posledním dnem pro podání stížnosti byl následující pracovní den, tj. pondělí 26. 10. 2020. Právě tento den stěžovatel podal prostřednictvím obhájkyně stížnost. Z rekapitulovaných skutkových okolností proto Ústavní soud naznal, že jeho ingerence je důvodná, a přistoupil proto ke zrušení napadeného usnesení (ve výroku II.). I mylný výpočet lhůty pro podání stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání dle § 160 odst. 1 trestního řádu dosahuje intenzity porušení práv jednotlivce na spravedlivý proces garantovaných čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť tak dochází k odepření věcného přezkumu důvodů pro zahájení trestního stíhání.
10. Tímto kasačním nálezem Ústavní soud nijak nepředesílá další vývoj trestního stíhání vedeného proti stěžovateli, ani jakkoli nenaznačuje, jak by měly orgány činné v trestním řízení dále postupovat, neboť se věcně zabýval pouze otázkou odepření meritorního přezkumu. Posuzovat argumentaci státního zastupitelství, že v případě věcného posouzení stížnosti by bylo namístě ji zamítnout jako nedůvodnou, Ústavnímu soudu v tomto procesním stádiu nepřísluší.
11. Pouze na okraj Ústavní soud dodává, že rozhodování velkého množství trestních kauz vyžaduje nepochybně pečlivost a svědomitost státního zastupitelství, aby nedocházelo k nežádoucím zásahům do práv obviněných. V konečném důsledku je ale i tento systém vykonáván jednotlivými osobami, člověk není stroj a mylný výpočet lhůty v nyní projednávané věci není ničím jiným, než přehlédnutím, které se v konečném důsledku podařilo v krátkém časovém úseku zvrátit a šetřit procesní práva obviněného, která mu náleží.
Text 3 stránkového nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II. ÚS 3330/20 vyhlášeného dne 22.01. 2021 v 9:00 hodin je k dispozici z níže uvedeného linu: