ÚS: Odůvodnění aplikace moderačního práva podle § 150 občanského soudního řádu

 

Změní-li odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení a využije moderační právo obsažené v § 150 občanského soudního řádu, aniž by s tímto oproti rozhodnutí soudu prvního stupně odlišným názorem seznámil účastníky řízení a poskytl jim prostor pro vyjádření, poruší ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Porušení práva na soudní ochranu se soud dopustí i tím, že použití § 150 občanského soudního řádu řádně neodůvodní.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 2187/24, ze dne 30. 10. 2024)

 

 

ÚS: Formalistický výklad zákona o odpovědnosti státu za škodu

 

V materiálně chápaném právním státě je předpokladem takový výklad právních předpisů, který odpovídá myšlence spravedlnosti a převažujícím hodnotám ve svobodné společnosti. Základní povinností soudů je vzít v úvahu a odpovědně zvážit veškeré okolnosti a zvláštnosti individuálního případu, aby jejich rozhodnutí nebylo pouze formálně správné, ale zejména spravedlivé. Není možné, aby jasné pochybení soudu bylo vyloženo jen k tíži účastníka řízení, který počínání protistrany a soudu nemohl nijak ovlivnit, a který v souvislosti s uvedeným pochybením přišel o značnou část majetku. Pokud byl některý účastník soudního řízení nucen v důsledku nesprávného úředního postupu (formální chybě soudu) zaplatit vysoký soudní poplatek, aby byl tento nesprávný postup napraven a mohlo proběhnout řádné řízení, došlo ke zřejmé újmě, jejímž důsledkem bylo zmenšení majetku takového účastníka řízení.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 1460/23, ze dne 29. 10. 2024)

 

 

ÚS: Rozhodování o zákonnosti zbavení osobní svobody

 

I. Postup podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, představuje prostředek ochrany proti porušení povinnosti urychleně rozhodnout o zákonnosti zbavení osobní svobody (čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) namítající toto porušení je proto jeho vyčerpání.

II. Dokud trvá stav, kdy rozhodování ve stížnostním řízení závisí na předání fyzicky vedeného spisu vazebního soudu, musí jak vazební, tak stížnostní soud uzpůsobovat svůj procesní postup tomu, aby zajistily naplnění práva na urychlené rozhodnutí o zákonnosti zbavení osobní svobody. To vyžaduje zohlednit procesní kontext jednotlivé věci a vyvíjející se průběh řízení.

III. Dovolená členů soudního oddělení určeného rozvrhem práce k projednání a rozhodnutí věci není ospravedlnitelným důvodem, proč může dojít k průtahům oddalujícím rozhodnutí o zákonnosti zbavení osobní svobody, které má být vydáno urychleně (čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky II.ÚS 2575/24, ze dne 6. 11. 2024)