IV.ÚS 2217/24 – soudní ochrana stavebníka při změně územního plánu / III.ÚS 2566/24 – závěr o existenci veřejně přístupné účelové komunikace / III.ÚS 1292/25 – nepoužití § 142 odst. (3) občanského soudního řádu bez náležitého odůvodnění.

ÚS: Soudní ochrana stavebníka při změně územního plánu

 

Ačkoliv ani existence nepravomocného povolení stavebního záměru ve spojení s principem kontinuity územního plánování nevylučuje možnost změny územního plánu způsobem omezujícím vlastnické právo stavebníka, musí pro takovou změnu existovat velmi závažné důvody v podobě reálného a intenzivního zásahu do jiných ústavně zaručených základních práv a svobod nebo závažná kolize s veřejným zájmem. Nezohlední-li správní soudy tuto skutečnost (s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu) v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části, porušují tím právo navrhovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky IV.ÚS 2217/24, ze dne 10. 12. 2025)

 

 

ÚS: Závěr o existenci veřejně přístupné účelové komunikace

 

Závěr o existenci veřejně přístupné účelové komunikace, učiněný v řízení o odstranění pevné překážky z ní podle § 29 odst. (3) zákona o pozemních komunikacích, není pro další řízení závazný. V dalším řízení o odstranění překážky lze namítat neexistenci veřejně přístupné účelové komunikace. Při přezkumu dalšího rozhodnutí o odstranění pevné překážky jsou správní soudy povinny se věcně zabývat námitkami, že se na daném místě veřejně přístupná účelová komunikace nenachází a že správní orgány tuto předběžnou otázku vyřešily chybně, jinak poruší základní právo na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 2566/24, ze dne 18. 12. 2025)

 

 

ÚS: Nepoužití § 142 odst. (3) občanského soudního řádu bez náležitého odůvodnění

 

Je-li dán v řízení předpoklad postupu podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, obecné soudy jsou povinny rozhodnutí o nákladech řízení řádně a přezkoumatelně odůvodnit, a to tím spíše v případě, kdy se od něj hodlají odchýlit a aplikovat § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. V opačném případě jde o svévolné rozhodnutí soudu, kterým tím porušil právo stěžovatelů na soudní ochranu garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.


(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky III.ÚS 1292/25, ze dne 18. 12. 2025)