K ústavnosti řízení o žalobě z rušené držby
IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Filip) zamítl ústavní stížnosti směřující proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích a usnesení Okresního soudu v Pardubicích, neboť neshledal důvodnost namítaného porušení základních práv či svobod stěžovatelů.
Právní věta:
I. Porušením práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod není, rozhoduje-li obecný soud jako v řízení o vypuzení z držby podle § 1007 občanského zákoníku o zákonem vymezeném předmětu řízení (posesorní ochrana držby, ochrana jiného práva podle § 989 odst. 2 občanského zákoníku) postupem stanoveným podle § 176 a násl. občanského soudního řádu a nerozhoduje o jiné pro vlastníka významné věci (možnost uplatňování vlastnického práva, právní titul užívání jeho věci), která předmětem probíhajícího řízení není a s ohledem na jeho předmět ani být nemůže, neboť žaloba z rušené držby poskytuje prozatímní ochranu poslednímu faktickému stavu, nikoli stavu právnímu (tvrzenému subjektivnímu právu), což je předmětem tzv. petitorní žaloby.
II. Vypuzení z držby, která je předmětem posesorní ochrany, je v právním státě (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky) nežádoucím a pokojný stav narušujícím svémocným jednáním, které nelze ospravedlnit křivdami, kterých se vůči vlastníkovi věci dopustil komunistický režim v době nesvobody. Předmětem řízení o vypuzení z držby je „jen„ to, jaký byl poslední faktický stav, zda nastal „pokojný stav„, zda nebyl svémocným jednáním narušen nebo zda se tak naopak stalo v souladu s právem.
Text 11 stránkového zamítavého nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 19.04. 2022 spisové značky IV. ÚS 3474/21 je dostupný z níže uvedeného linku: