Rozhodnutí ESLP o vyškrtnutí stížnosti ze seznamu případů na základě jednostranného prohlášení vlády není důvodem pro obnovu řízení před Ústavním soudem
Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Pavel Rychetský) odmítlo návrh navrhovatele na obnovu řízení o ústavní stížnosti vedeného před Ústavním soudem pod spisovou značkou I. ÚS 626/21 jako návrh podaný neoprávněným navrhovatelem.
Uvedenou ústavní stížností se navrhovatel v minulosti domáhal zrušení rozhodnutí obecných soudů, jimiž nebylo vyhověno jeho žalobě na zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou soudního řízení. Ústavní soud tuto ústavní stížnost odmítl usnesením ze dne 20. 4. 2021 spisové značky I. ÚS 626/21 pro zjevnou neopodstatněnost. Obnovu řízení v dané věci navrhl navrhovatel na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 24. 2. 2022 ve věci stížnosti č. 35562/21 Urválek proti České republice, kterým byla stížnost navrhovatele vyškrtnuta ze seznamu případů. Důvodem vyškrtnutí bylo jednostranné prohlášení vlády, kterým vláda uznala porušení základního práva navrhovatele podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva„) následkem nepřiměřené délky soudního řízení a nabídla navrhovateli částku 2 250 eur jako náhradu materiální i nemateriální újmy.
Ústavní soud dospěl k závěru, že rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva o vyškrtnutí stížnosti ze seznamu případů podle čl. 37 odst. 1 písm. c) Úmluvy není rozhodnutím, kterým bylo shledáno, že zásahem orgánu veřejné moci bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou porušeno lidské právo nebo základní svoboda. Je-li učiněno jednostranné prohlášení vlády, jde o jednu z okolností, které Evropský soud pro lidská práva zvažuje při posuzování důvodnosti pokračování v posuzování stížnosti. Umožňují-li to konkrétní okolnosti věci, pak lze již přijetím jednostranného prohlášení vlády dosáhnout ochrany stěžovatele před následky jím tvrzeného porušení Úmluvy, aniž by bylo třeba postavit najisto, zda k porušení Úmluvy skutečně došlo. Pakliže ale Evropský soud pro lidská práva z tohoto důvodu vyškrtne stížnost ze seznamu případů, neznamená to, že tímto rozhodnutím sám shledal porušení Úmluvy. Takovéto rozhodnutí proto nezakládá důvod obnovy řízení před Ústavním soudem podle § 119 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Tímto právním názorem se Ústavní soud odchyluje od právního názoru vysloveného v usneseních spisových značek Pl. ÚS 6/14 a Pl. ÚS 10/14.
Text 6 stránkového odmítavého usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 26.04. 2022 spisové značky Pl. ÚS 8/22 je dostupný z níže uvedeného linku: