ÚS: Plošné zveřejňování majetkových přiznání zastupitelů

I. Nález Ústavního soudu ze dne 11. února 2020 sp. zn. Pl. ÚS 38/17, vyhlášený pod č. 149/2020 Sb., kterým byl zrušen § 14b odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění účinném od 30. června 2018 (dále jen „zákon o střetu zájmů„), a jehož vykonatelnost byla podle čl. 89 odst. 1 Ústavy České republiky a § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., stanovena uplynutím dne 31. prosince 2020, neměl za následek nezákonnost postupu Ministerstva spravedlnosti, které jako správce registru oznámení v období od vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů do dne jeho vykonatelnosti dále umožňovalo podle § 13 odst. 3 věty první a druhé zákona o střetu zájmů každému bezplatně nahlížet do registru oznámení prostřednictvím veřejné datové sítě bez předchozí žádosti v rozsahu stanoveném uvedeným zrušeným ustanovením.

II. Samotné umožnění nahlížení do oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů v období do 31. prosince 2020 způsobem podle § 13 odst. 3 věty první a druhé zákona o střetu zájmů, tedy bezplatně prostřednictvím veřejné datové sítě bez předchozí žádosti v rozsahu stanoveném v § 14b odst. 1 písm. a) až c) zákona o střetu zájmů, nezakládá právo těchto veřejných funkcionářů vůči státu na náhradu nemateriální újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 160/2006 Sb.

(podle stanoviska pléna Ústavního soudu ČR spisové značky Pl.ÚS-st. 57/22, ze dne 29. 11. 2022)

ÚS: Ochrana práv účastníků řízení při ustanovování zástupce

Při ustanovování zástupce musí být kladen důraz na zajištění maximální možné reálné ochrany práv účastníků řízení, a proto by ustanovené zastoupení nemělo být v žádném případě zastoupením toliko formálním. Pouze vztah vzájemné důvěry mezi advokátem a klientem je předpokladem pro řádné poskytování právních služeb (srov. § 20 odst. 2 zákona o advokacii), neboť právě důvěra představuje jeden ze základních atributů vztahu mezi advokátem a jeho klientem.

Splňuje-li účastník řízení zákonem stanovené předpoklady pro ustanovení zástupce a požádá-li o ustanovení konkrétní osoby svým zástupcem, přičemž tuto žádost opře o rozumné a věcně oprávněné důvody, pak soud zpravidla takové žádosti vyhoví. Pokud soud v takovém případě žádosti účastníka o ustanovení konkrétního zástupce nevyhoví, je povinen své rozhodnutí přezkoumatelným způsobem odůvodnit, jinak poruší právo účastníka na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny ve spojení s jeho právem na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 2578/22, ze dne 30. 11. 2022)

ÚS: Dožádání telefonního operátora v trestním řízení

Požadavek policejního orgánu na činnost spočívající ve vyhotovení a poskytnutí duplicitní SIM karty (směřující na telefonního operátora) lze bez výhrad subsumovat pod dožádání ve smyslu § 8 odst. 1 trestního řádu. Současný postup podle § 8 odst. 5 trestního řádu představuje vysoký standard ochrany ústavně zaručených práv dotčených osob v podobě soudního rozhodnutí.

Jestliže však policejní orgán v rámci trestního řízení vedeného proti fyzické osobě uložil stěžovatelce – právnické osobě pořádkovou pokutu podle § 36 odst. 2 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a nikoli podle § 66 trestního řádu, což pro ni mělo přímý negativní důsledek z hlediska výše uložené pokuty, a krajský soud toto pochybení nenapravil, došlo tím k zásahu do práva stěžovatelky na ochranu majetku zaručeného čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

(podle nálezu Ústavního soudu ČR spisové značky I.ÚS 1670/22, ze dne 15. 11. 2022)