10 Ads 198/2024-39 – posuzování podmínek pro tzv. předčasný důchod / 2 Ads 209/2024-59 – prokazování doby péče o osobu závislou na pomoci / 22 Azs 57/2025-32 – zráta postavení vysídlené osoby.

NSS: Posuzování podmínek pro tzv. předčasný důchod

 

I. Přechodné ustanovení čl. II bodu 1 zákona č. 270/2023 Sb. (novelizujícího zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) zachovalo dosavadní úpravu tzv. předčasného důchodu (starobního důchodu před dosažením důchodového věku), která byla pro pojištěnce příznivější, jen ve vztahu k těm nárokům, pro jejichž vznik byly do 30. 9. 2023 splněny veškeré hmotněprávní podmínky. Pojištěncům, kteří před tímto datem sice podali žádost o předčasný důchod, ale nesplnili zpravidla podmínku věku, tak nemohl být nárok přiznán podle dosavadních podmínek. Nešlo přitom o nepřípustný zásah do jejich legitimního očekávání.


II. Pro posouzení nároku na tzv. předčasný důchod je rozhodný skutkový a právní stav ke dni, od něhož pojištěnec požaduje nárok přiznat, neboť právě k tomuto dni má nárok vzniknout (§ 31 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění). Nárok nelze přiznat dříve, než pojištěnec splní všechny hmotněprávní podmínky pro jeho přiznání.


(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 8. 2025, číslo jednací 10 Ads 198/2024-39)

 

 

NSS: Prokazování doby péče o osobu závislou na pomoci

 

Pro vydání rozhodnutí o době péče podle § 85 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, není nezbytné, aby byl opečovávané osobě přiznán příspěvek na péči nebo aby u ní bylo provedeno sociální šetření.


(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2025, číslo jednací 2 Ads 209/2024-59)

 

 

NSS: Ztráta postavení vysídlené osoby

 

Z čl. 2 písm. c) směrnice Rady 2001/55/ES ani z žádných jiných unijních ustanovení neplyne, že vysídlenou osobou je pouze taková osoba, která na území členských států Evropské unie vstoupila bezprostředně ze země zasažené válkou, respektive že by o status vysídlené osoby mohla později přijít tím, že vycestuje do třetího státu na základě platného právního titulu, který ji opravňuje k dlouhodobému pobytu v tomto třetím státě, a následně se na území členských států vrátí.


(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 8. 2025, číslo jednací 22 Azs 57/2025-32)