Včasnost uplatnění vad ze smlouvy o dílo uzavřené se spotřebitelem

Smlouva o dílo týkající se zhotovení nemovitosti podnikatelem pro spotřebitele je smlouvou spotřebitelskou; ohledně vad díla je podřaditelná úpravě kupní smlouvy o prodeji zboží v obchodě. Na uplatnění práv z vady takového díla se použije pravidlo (včetně lhůty) upravené ustanovením § 2165 odst. 1 o. z. ve znění účinném do 5. 1. 2023 [„Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí.“ / od 05.01. 2023 – „Kupující může vytknout vadu, která se na věci projeví v době dvou let od převzetí.“], resp. též ustanovením § 2629 o. z. [„(1) Soud nepřizná právo ze skryté vady, kterou objednatel nevytkl bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že vada nebyla vytknuta včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních. … (2) Prováděcí právní předpis může v odůvodněných případech stanovit zkrácení lhůty uvedené v odstavci 1 pro některé části stavby až na dva roky. Ujednají-li strany zkrácení této lhůty, nepřihlíží se k tomu, je-li objednatel slabší stranou. … (3) Je-li objednatelem spotřebitel a projeví-li se vada v průběhu dvou let od převzetí, má se za to, že stavba byla vadná již při převzetí, ledaže to povaha vady vylučuje. Tato doba neběží po dobu, po kterou objednatel nemůže stavbu užívat, v případě, že vadu vytkl oprávněně.“], které je speciální úpravou k § 2618 o. z. [„Soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.“] pro případy skrytých vad stavby; pro jejich oznámení je lhůta prodloužena až na pět let.

Režim uplatnění nároků z vad podle § 2165 o. z. je ohledně lhůty, v níž může objednatel uplatnit práva z vadného plnění, odlišný od obecné úpravy. Jde o princip tzv. zákonné záruky navazující na povinnost prodávajícího odevzdat kupujícímu věc ve shodě s kupní smlouvou. Pojem „vyskytne se“ se týká vzniku vady bez ohledu na to, zda jakýsi její zárodek existoval již v době převzetí věci; rozhodné pak bude, zda byla vada zjištěna v době do 24 měsíců od převzetí zboží, aniž by bylo třeba zkoumat, zda tu již byla v době převzetí zboží a teprve později se projevila.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 25 Cdo 292/2024, ze dne 29. 10. 2025)

Určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru zaměstnance spolku

I. Souběh spolkového členského vztahu a pracovněprávního vztahu je možný, a proto není vyloučeno, aby člen spolku souběžně vykonával i některé práce pro spolek z titulu práva pracovního. Tyto právní poměry jsou na sobě nezávislé. Činnost, jež je vykonávána v rámci sjednaného druhu práce, může být i nemusí též spolkovou činností.

II. Člen spolku se může proti rozhodnutí orgánu spolku bránit u soudu postupem podle § 258 o. z., který však nelze nahradit prostřednictvím obecné žaloby na určení podle § 80 o. s. ř., ani řešením předběžné otázky v jiném řízení. Proto ani v řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru nelze přezkoumat rozhodnutí orgánu spolku o zákazu účasti člena spolku na aktivitách spojených s tímto spolkem. Soud v takovém řízení vychází z objektivní skutečnosti, že vztah mezi spolkem a členem spolku se řídí (mimo jiné) tímto rozhodnutím orgánu spolku.

III. Odpověď na otázku, jaký je význam rozhodnutí orgánu spolku v řízení o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru v případě, kdy výpovědním důvodem je nesplňování požadavků zaměstnavatele pro řádný výkon práce z důvodu rozhodnutí orgánu spolku o zákazu účasti na všech aktivitách spojených se spolkem (a nikoliv porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci nebo „ztráta morální předpokladů“), je závislá na posouzení, zda v požadavcích zaměstnavatele, jako nezbytných podmínkách pro řádný výkon práce zaměstnance, je obsažen i požadavek, aby stejnou činnost (jež je sjednaným druhem práce) mohl (byl oprávněn) zaměstnanec vykonávat zároveň jako člen spolku, a to jako činnost směřující k uplatňování společného zájmu jeho členů.

(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 21 Cdo 1239/2024, ze dne 4. 11. 2025)