5 Ads 231/2024-50 – zrušení služebního poměru ve zkušební době / 6 Ads 274/2023-32 – povinnost podílet se na zajištění pohotovostní služby / 2 As 84/2024-28 – neoprávněné užívání označení „notář“.

NSS: Zrušení služebního poměru ve zkušební době

 

Oznámením o zrušení služebního poměru ve zkušební době služebním orgánem skončí v souladu s § 74 odst. 1 písm. f) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, služební poměr státního zaměstnance, který má možnost využít jako prostředek ochrany svých práv žádost o určení právního vztahu (§ 142 správního řádu); proti rozhodnutí o této žádosti se státní zaměstnanec může bránit odvoláním u nadřízeného služebního orgánu, případně poté žalobou podle § 65 odst. 1 s. ř. s.


(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 1. 2025, číslo jednací 5 Ads 231/2024-50)

 

 

NSS: Povinnost podílet se na zajištění pohotovostní služby

 

Žádostí kraje podle § 45 odst. 2 písm. l) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, se přímo ukládá poskytovateli zdravotních služeb povinnost podílet se ve stanoveném rozsahu na zajištění lékařské pohotovostní služby, lékárenské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby zubních lékařů. Proti žádosti lze proto podat samostatnou žalobu podle § 65 a násl. s. ř. s.


V řízení o žalobě proti rozhodnutí o přestupku spočívajícím v porušení povinnosti podílet se na zajištění pohotovostní služby není možné přezkoumávat zákonnost žádosti podle § 45 odst. 2 písm. l) zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, lze pouze přihlédnout k její nicotnosti.


(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 1. 2025, číslo jednací 6 Ads 274/2023-32)

 

 

NSS: Neoprávněné užívání označení notář

 

I. Formální stránku přestupku podle § 109j odst. 1 písm. b) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, zásadně naplní každý, kdo v mezích působnosti českých přestupkových zákonů (§ 2 až § 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) užije ve vztahu k sobě označení notář„, aniž by byl notářem ve smyslu § 1 odst. 1 zákona o notářích a jejich činnosti. To neplatí tehdy, plyne-li z jiné právní normy (např. z § 12 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém), že jde v daném případě o jednání právním řádem dovolené.


II. Primárním společenským zájmem chráněným prostřednictvím § 109j odst. 1 písm. b) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, je zájem na tom, aby účastníci právního styku nebyli uváděni v omyl či pochybnost, zda osoba, která se označuje jako notář, tedy vykonavatel specifického svobodného povolání, jehož výkon je státem zaštiťován, a od něhož lze legitimně očekávat určitou kvalitu a standard péče, takovým notářem skutečně je (ve smyslu § 1 odst. 1 uvedeného zákona).


(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2024, číslo jednací 2 As 84/2024-28)