Nahlížení do hlasovacích lístků vlastníků jednotek při hlasování per rollam
Vlastník jednotky má právo nahlížet i do hlasovacích lístků ostatních vlastníků jednotek odevzdaných při hlasování mimo zasedání shromáždění (tzv. per rollam), aniž by musel tvrdit a prokazovat relevantní důvod.
V obecné rovině nelze vyloučit, že požadavek vlastníka jednotky nahlížet do těchto listin bude naplňovat znaky šikanózního výkonu práva. Za takový šikanózní výkon práva je přitom podle ustálené soudní praxe považována situace, kdy k výkonu práva založeného zákonem dochází z jiných důvodů, než je dosažení hospodářských cílů či uspokojení jiných potřeb, kdy hlavní nebo alespoň převažující motivací je úmysl poškodit či znevýhodnit povinnou osobu. Není-li nahlížení do hlasovacích lístků zákonem nijak omezeno, nelze šikanózní výkon práva dovodit jen ze skutečnosti, že vlastník jednotky sám nehlasoval a rozhodnutí přijaté hlasováním per rollam nenapadl nebo že neuvedl důvod, proč chce do hlasovacích lístků nahlížet, neboť splnění takových podmínek zákon nevyžaduje.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 26 Cdo 1767/2024, ze dne 25. 9. 2024)
Pasivní legitimace v řízení o přezkum změny prohlášení
V řízení, kterým se žalobce podle § 1169 odst. 3 o. z. domáhá přezkumu rozhodnutí o změně prohlášení vlastníka, nemá společenství vlastníků pasivní věcnou legitimaci, a to ani v případě, že rozhodnutí bylo v souladu s § 1221 odst. 2 o. z. přijato na shromáždění, neboť ani v takovém případě se nejedná o věc patřící do správy domu a pozemku.
Z odůvodnění:
3. Odvolací soud dospěl shodně se soudem prvního stupně k závěru, že žalovaný není ve sporu pasivně věcně legitimován, neboť rozhodnutí o změně prohlášení vlastníka nevydal žádný orgán žalovaného, a nejde proto o přezkum rozhodnutí orgánu společenství vlastníků jednotek. Změnu prohlášení vlastníka mohou učinit jen vlastníci domu, kteří také v daném případě o změně prohlášení vlastníka rozhodovali. Sporného řízení o přezkum platnosti změny prohlášení se musí účastnit všichni vlastníci, kterých se změna týká, nikoli jen přehlasovaný vlastník na straně žalobce a společenství vlastníků jednotek na straně žalované.
22. Ustanovení § 1221 odst. 2 o. z., zavedené do občanského zákoníku s účinností od 1. 7. 2020, a to novelizací provedenou zákonem č. 163/2020 Sb., pouze výslovně upravuje možnost, jak mohou vlastníci jednotek vykonat působnost jim svěřenou, k takovému výkladu se kloní i odborná literatura [srov. Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 4 k § 1221], nejde tedy o možnost svěřit rozhodování o změně prohlášení do kompetence shromáždění. Důvodová zpráva k zákonu č. 163/2020 Sb. naopak uvádí, že rozhodování o předmětu vlastnictví a spoluvlastnictví a jeho změnách se navrhují z kompetence společenství vypustit a ponechat je k rozhodování v rámci změny prohlášení, neboť se týkají změn předmětu vlastnictví a spoluvlastnictví. Tomu odpovídá § 1208 o. z. o působnosti shromáždění ve znění účinném od 1. 7. 2020. Zákon v § 1221 odst. 2 o. z. tak vlastníkům pouze umožňuje, aby rozhodnutí, které je v působnosti vlastníků jednotek a nespadá do působnosti shromáždění, mohli přijmout (také) přímo na řádně svolaném shromáždění (srov. také Zítek, A. Společenství vlastníků jednotek. Prakticky a bez obav. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, 114 s., nebo ŠVESTKA, Jiří, Jan DVOŘÁK, Josef FIALA aj. Občanský zákoník: Komentář, Svazek III, (§ 976-1474). Wolters Kluwer, Praha 2022, komentář k § 1221, dostupný v systému ASPI).
23. Ustanovení § 1209 o. z., které upravuje soudní ochranu vlastníka ve vztahu k rozhodnutí shromáždění, se podle § 1169 odst. 3 o. z. použije přiměřeně. Zákon tím poskytuje ochranu vlastníkovi jednotky, který by se chtěl domáhat přezkumu rozhodnutí o změně prohlášení, o kterém bylo rozhodnuto podle § 1169 odst. 2 o. z. Právě z toho důvodu, že rozhodnutí o změně prohlášení není rozhodnutím shromáždění, zákon v § 1169 odst. 3 o. z. výslovně možnost soudní ochrany přehlasovaného vlastníka stanoví (pokud by šlo o rozhodnutí o záležitosti týkající se správy domu a pozemku, která přísluší shromáždění, byl by § 1169 odst. 3 o. z. nadbytečný), a to za přiměřeného užití § 1209 o. z., tedy v rozsahu, který odpovídá povaze sporu týkajícího se rozhodnutí vlastníků jednotek, nikoli shromáždění (viz také ŠVESTKA, Jiří, Jan DVOŘÁK, Josef FIALA aj. Občanský zákoník: Komentář, Svazek III, (§ 976-1474). Wolters Kluwer, Praha 2022, komentář k § 1169, dostupný v systému ASPI).
24. V řízení, kterým se žalobce podle § 1169 odst. 3 o. z. domáhá přezkumu rozhodnutí o změně prohlášení vlastníka, nemá společenství vlastníků pasivní věcnou legitimaci, a to ani v případě, že rozhodnutí bylo v souladu s § 1221 odst. 2 o. z. přijato na shromáždění, neboť ani v takovém případě se nejedná o věc patřící do správy domu a pozemku; právní posouzení pasivní věcné legitimace odvolacím soudem je proto správné.
25. Pro úplnost dovolací soud dodává, že rozhodnutí nadřízeného soudu o věcné příslušnosti je závazné pouze v posouzení otázky věcné příslušnosti v konkrétním řízení; závěry, které nadřízený soud přijal pro účely odpovědi na otázku, který soud je v prvním stupni věcně příslušný k projednání a rozhodnutí věci, nelze považovat za závazný právní názor při následném rozhodování takto určeného věcně příslušného soudu o žalobou uplatněném nároku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2016, sp. zn. 29 Cdo 4123/2014, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 95/2018).