NSS: Společné umístění sourozenců v zařízení
I. Společným umístěním sourozenců ve smyslu § 20 odst. 1 písm. d) zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, nelze rozumět jen umístění v jednom zařízení, nýbrž v případě jeho dalšího vnitřního členění také v jedné nižší organizační jednotce tohoto zařízení.
II. Výjimku ze společného umístění sourozenců, kterou mohou podle § 20 odst. 1 písm. d) zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, odůvodnit jen „závažné okolnosti ve vývoji a vztazích sourozenců„, je třeba vykládat restriktivně. Dostatečným důvodem není, že se rozdělení sourozenců jeví být z nějakého důvodu toliko vhodnější. Musí jít o krajní prostředek, k němuž lze přistoupit až po náležitém zvážení, že jiná mírnější opatření by nebyla dostatečná. Vždy je třeba vycházet z toho, že společné umístění sourozenců má být výchozím stavem, a teprve konkrétní okolnosti mohou odůvodnit, že takovéto umístění není v zájmu některého ze sourozenců.
(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2024, číslo jednací 9 Ads 71/2024-51)
KS: Změna složení přípravného výboru
I. Složení přípravného výboru podle § 9 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, nemusí být po celou dobu jeho činnosti totožné. Jména členů přípravného výboru uvedená na podpisových listinách podle § 11 odst. 1 písm. c) uvedeného zákona nemusí být shodná se jmény členů přípravného výboru, která jsou uvedena na návrhu na konání místního referenda podle § 10 odst. 1 písm. f) téhož zákona. Odlišnost ve jménech členů přípravného výboru na podpisových listinách a na návrhu na konání místního referenda nezpůsobuje nepřípustnost návrhu ani nepoužitelnost shromážděných podpisů.
II. Mezi oprávněné osoby podporující návrh přípravného výboru musí být pro účely § 8 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, počítány i takové osoby, které se na podpisové listiny podepsaly více než jednou, nejsou-li dány jiné překážky, pro které by musely být takové osoby vyloučeny.
(podle usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2022, číslo jednací 59 A 38/2022-206)1)
1) Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti odpůrce svým usnesením ze dne 25. 1. 2023, číslo jednací Ars 7/2022-161, zastavil.
NSS: Trestní stíhání žadatele o povolení k přechodnému pobytu
Okolnost, že proti žadateli o vydání povolení k přechodnému pobytu je vedeno trestní stíhání, nemůže s ohledem na presumpci neviny odůvodnit hrozbu závažného narušení veřejného pořádku ve smyslu § 87e odst. 1 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. To neznamená, že správní orgán nemůže přihlédnout k samotnému jednání, pro které je trestní stíhání vedeno, bylo-li toto jednání (nikoli jeho trestnost) v řízení před správním orgánem prokázáno a lze-li z něj takovouto hrozbu dovozovat.
(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 8. 2024, číslo jednací 5 Azs 123/2024-50)
NSS: Indicie zpochybňující výsledky voleb do EP
I. Nelze-li vyloučit na základě navrhovatelem předložených hypotéz a podkladů, týkajících se velkého množství volebních okrsků, hrubé ovlivnění výsledků volby kandidáta (§ 57 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu), dojde k „zažehnutí„ indicie zpochybňující výsledky voleb a soud přistoupí k jejich ověřování na části volební dokumentace.
II. Pokud se navrhovatelem předložená tvrzení o hrubém ovlivnění výsledků volby kandidáta (§ 57 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu) stanou při ověřování jeho hypotéz a podkladů nepřesvědčivými v takové míře, že je soud má za nepotvrzené, dostatečně závažná indicie „vyhasne“ a soud návrh zamítne.
(podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 7. 2024, číslo jednací Vol 17/2024-59)