Právo na rovný přístup k veřejným funkcím
První senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Wintr) rozhodl tak, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 444/2021-42 ze dne 22. 1. 2024 bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod ve spojení s právem na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a čl. 25 písm. c) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (výrok I.). Návrh na zrušení tohoto rozsudku zamítl (výrok II.).
Právní věta:
Ø Ředitel sekce územního pracoviště finančního úřadu je veřejnou funkcí. Čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 21 odst. 4 Listiny i čl. 25 písm. c) Mezinárodního paktu o občanských a poltických právech proto vyžaduje, aby splnění kritérií rovného přístupu k veřejným funkcím bylo soudně přezkoumatelné.
Ø Postup služebního orgánu ve výběrovém řízení na volné služební místo podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě je omezen přinejmenším ústavními požadavky na výkon veřejné moci, jako je zákaz zneužití pravomoci či jiné svévole (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny), zákaz diskriminace (čl. 3 odst. 1 Listiny) nebo povinnost respektovat základní práva jednotlivce a šetřit jejich podstatu a smysl (čl. 1 Ústavy a čl. 4 odst. 4 Listiny).
Ø Dodržení těchto pravidel musí být pod kontrolou soudní moci. Ochrana cestou antidiskriminační žaloby pro své úzké věcné vymezení a funkční omezení nedostačuje.
Text 16 stránkového nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 23.07. 2025 spisové značky I. ÚS 830/24 s akademickým výrokem je dostupný z níže uvedeného linku:
https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2025/1-830-24_AN.pdf
Z odůvodnění:
71. Ústavní soud shrnuje, že ředitel sekce územního pracoviště finančního úřadu je veřejnou funkcí. Čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny ve spojení s čl. 21 odst. 4 Listiny i čl. 25 písm. c) Paktu proto vyžaduje, aby splnění kritérií rovného přístupu k veřejným funkcím, který bude prost zneužití pravomoci, diskriminace a jiné svévole, jakož i porušení jiných základních práv, bylo soudně přezkoumatelné.
72. Závěr NSS v napadeném rozsudku, který vycházel z jeho dřívější judikatury, pohledem těchto ústavních požadavků neobstojí. Postup služebního orgánu ve výběrovém řízení na volné služební místo podle zákona o státní službě je omezen přinejmenším ústavními požadavky na výkon veřejné moci, jako je zákaz zneužití pravomoci či jiné svévole (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny), zákaz diskriminace (čl. 3 odst. 1 Listiny) nebo0povinnost respektovat základní práva jednotlivce a šetřit jejich podstatu a smysl (čl. 1 Ústavy a čl. 4 odst. 4 Listiny). Dodržení těchto pravidel musí být pod kontrolou soudní moci. Ochrana cestou antidiskriminační žaloby pro své úzké věcné vymezení a funkční omezení nedostačuje.
73. Ústavní soud zdůrazňuje, že minimální ústavněprávní přezkum slouží pouze k odstranění závažných pochybení, která ohrožují základní principy výkonu veřejné moci. O přítomnosti takových vad musí stěžovatel přinést přinejmenším hájitelné tvrzení, které bude dostatečně konkrétní a podložené. Hodnocení vhodnosti určitého kandidáta ale náleží služebnímu orgánu. Soudní zásah do výběrového procesu sice musí být možný, bude však omezen jen na výjimečné případy.
74. NSS v napadeném rozsudku rozhodl v rozporu s uvedenými ústavněprávními požadavky, čímž porušil stěžovatelovo právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny ve spojení s právem na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny a čl. 25 písm. c) Paktu. Stěžovatel ale v daném typu řízení již nemůže dosáhnout účinné nápravy. Ústavní soud proto napadený rozsudek nezrušil a vyslovil pouze porušení základních práv stěžovatele.
75. Ústavní soud tedy stížnosti podle § 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu zčásti vyhověl (výrok I). Současně návrh na zrušení napadeného rozsudku NSS podle § 82 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zamítl (výrok II).
I.-US-830-24.pdf