33 A 9/2024-81 [KSBR] – zákaz kouření v provozovně stravovacích služeb / 5 Afs 307/2024-31 – náhradní lhůta k podání řádného daňového tvrzení / 6 As 252/2024-120 – získání informace o protisoutěžním jednání.

KS: Zákaz kouření v provozovně stravovacích služeb

 

Jsouli v kasinu podávány nápoje (například prostřednictvím baru), jde zároveň o provozovnu stravovacích služeb ve smyslu § 2 písm. i) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. V takovém případě platí v provozovně úplný (absolutní) zákaz kouření ve všech jejích prostorách. V souladu se smyslem a účelem zákona není dovoleno provozovateli oddělit jednotlivé místnosti jako prostor, kde je kouření dovoleno (kuřárny), a to bez ohledu na to, zda jsou v takovém prostoru přímo podávány nápoje, tedy poskytovány stravovací služby [§ 8 písm. k) uvedeného zákona].


(podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 3. 2025, číslo jednací 33 A 9/2024-81)

 

 

NSS: Náhradní lhůta k podání řádného daňového tvrzení

 

I. Správce daně je při stanovení lhůty ve výzvě vydané podle § 145 odst. (1) daňového řádu [„Nebylo-li podáno řádné daňové tvrzení, vyzve správce daně daňový subjekt k jeho podání a stanoví náhradní lhůtu. Nevyhoví-li daňový subjekt této výzvě ve stanovené lhůtě, může správce daně vyměřit daň podle pomůcek nebo předpokládat, že daňový subjekt tvrdil v řádném daňovém tvrzení daň ve výši 0 Kč.“] limitován vyjma základních zásad správy daní pouze ustanovením § 32 daňového řádu [„(1) Správce daně stanoví osobě zúčastněné na správě daní rozhodnutím lhůtu pro úkon při správě daní, pokud je toho třeba a pokud ji nestanoví zákon. … (2) Lhůtu kratší než 8 dnů lze stanovit jen zcela výjimečně pro úkony jednoduché a zvlášť naléhavé. … (3) Pokud správce daně ukládá rozhodnutím povinnost, ke které se stanovená lhůta váže, musí být v poučení tohoto rozhodnutí obsaženy i právní důsledky nedodržení této lhůty; pokud jde o lhůtu kratší než 8 dnů, musí být rovněž odůvodněna délka této lhůty, a to i v případě, že se rozhodnutí jinak neodůvodňuje.“]; při stanovení náhradní lhůty k podání daňového tvrzení není lhůtou upravenou v § 250 odst. (7) daňového řádu vázán [„Výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud … a) daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a … b) v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání daňového tvrzení.“].


II. Ustanovení § 250 odst. (7) není ve vztahu lex specialis k § 145 odst. (1) daňového řádu.


III. Nepodání daňového tvrzení, nebo jeho podání po uplynutí náhradní lhůty stanovené správcem daně dle § 145 odst. (1) daňového řádu navozuje stav předvídaný v § 145a odst. (1) daňového řádu výhradně pro účely vyměřovacího řízení. Takový stav však nelze automaticky presumovat pro účely uložení pokuty dle § 250 odst. 1 daňového řádu, respektive pro stanovení její výše (§ 250 odst. 7 daňového řádu).


(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2025, číslo jednací 5 Afs 307/2024-31)

 

 

NSS: Získání informace o protisoutěžním jednání

 

Prvotní informace o protisoutěžním jednání může Úřad pro ochranu hospodářské soutěže získat také při realizaci místního šetření (§ 21f zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže) u jiného podnikatelského subjektu. Soutěžitel v zásadě nemá právo na přezkum zákonnosti rozsahu místního šetření proběhlého u třetího subjektu.


(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2025, číslo jednací 6 As 252/2024-120)