Rozsah projednání soudem v řízení podle části páté občanského soudního řádu (o. s. ř.)
Má-li být v řízení podle části páté soudem (zcela nebo zčásti) znovu projednána věc, je rozsah, v jakém soud věc projedná a rozhodne, určován jednak tím, o jaké věci (návrhu) správní orgán pravomocně rozhodl a jednak požadavkem žalobce vyjádřeným v žalobě; naopak samotná formulace výroku správního rozhodnutí nemusí být v některých případech sama o sobě hlediskem významným pro vymezení rozsahu soudního rozhodování.
Absentující nebo neúplný výrok rozhodnutí (odvolacího) správního orgánu o části předmětu řízení nemůže být překážkou věcného projednání podané žaloby, neboť vada výrokové části správního rozhodnutí, která má být v řízení před soudem napravena, nemůže ze své podstaty bránit přístupu k soudu a k novému rozhodnutí v téže věci.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 24 Cdo 68/2026, ze dne 25. 2. 2026)
Zánik nájemního práva zatěžujícího dotčenou nemovitost podle § 336a o. s. ř.
Postup soudního exekutora, umožňující při rozhodování o určení výsledné ceny předmětu dražby současně (při splnění zákonných předpokladů) rozhodnout i o zániku nájemního práva zatěžujícího dotčenou nemovitost (§ 336a odst. 2 o. s. ř.) [„Soud zároveň může rozhodnout o zániku nájemního či pachtovního práva, výměnku nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni, jestliže … a) je nájemné či pachtovné, případně poměrná část výnosu z věci zcela nepřiměřená nájemnému či pachtovnému, případně poměrné části výnosu z věci v místě a čase obvyklé nebo je-li věcné břemeno či výměnek zcela nepřiměřený výhodě oprávněného, a … b) toto právo výrazně omezuje možnost prodat nemovitou věc v dražbě.“], se neuplatní, zpeněžuje–li soudní exekutor v dražbě prováděné na návrh insolvenčního správce majetkovou podstatu (§ 286 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona). Ukončení nájemních vztahů v tomto režimu upravuje speciálně § 256 insolvenčního zákona [„(1) Insolvenční správce je po prohlášení konkursu oprávněn vypovědět nájemní smlouvu nebo podnájemní smlouvu uzavřenou dlužníkem ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou; výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce. Ustanovení občanského zákoníku o tom, v kterých případech a za jakých podmínek může pronajímatel vypovědět nájem bytu, tím nejsou dotčena. … (2) Jestliže by výpovědí nájemní smlouvy sjednané na určitou dobu, v níž je dlužník pronajímatelem, byl nájemce nepřiměřeně dotčen ve svých oprávněných zájmech nebo by tím utrpěl či mohl utrpět značnou škodu, může nájemce do 15 dnů od doručení výpovědi navrhnout insolvenčnímu soudu zrušení výpovědi. Jestliže bude zajištěno, že nájemce koupí předmět nájmu při zpeněžení majetkové podstaty za cenu obvyklou, vyhoví insolvenční soud takovému návrhu vždy. … (3) Právo na nájemné nebo jinou úhradu za dobu před prohlášením konkursu může druhý účastník smlouvy uplatnit pouze přihláškou pohledávky. Totéž platí, jde-li o nájemné nebo jinou úhradu zaplacenou předem; tuto pohledávku je nutné přihlásit jako pohledávku vázanou na splnění odkládací podmínky„].
(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 20 Cdo 2199/2025, ze dne 2. 3. 2026)