Účastníci řízení o určení otcovství zemřelého domnělého otce
Dědici zemřelého domnělého otce nejsou účastníky řízení o určení otcovství zemřelého domnělého otce. Okruh účastníků tohoto řízení je v § 420 z. ř. s. vymezen taxativně; dědici zemřelého domnělého otce mezi ně nepatří. Ustanovení § 420 z. ř. s. jako speciální úprava vylučuje použití obecného kritéria účastenství podle § 6 odst. 1 z. ř. s., a to i tehdy, může-li se výsledek řízení promítnout do právní sféry dědiců. Neuvedení dědiců v okruhu účastníků řízení o určení otcovství nepředstavuje mezeru v zákoně; zákonodárce vědomě zvolil, že v řízení bude za zemřelého domnělého otce vystupovat opatrovník, nikoli jeho dědici.
Dědici zemřelého domnělého otce jsou naproti tomu účastníky řízení o jmenování opatrovníka zemřelému domnělému otci (§ 6 odst. 1 z. ř. s.), neboť pro toto řízení zákon okruh účastníků výslovně nestanoví a výrokem rozhodnutí může být dotčeno jejich právní postavení. Tím je současně zajištěna ochrana jejich oprávněných zájmů vyplývajících z dědických souvislostí, a není proto nezbytné, aby byli účastníky samotného řízení o určení otcovství.
(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 24 Cdo 1502/2025, ze dne 24. 3. 2026)
Náhrada za věcnou a osobní pomoc podle § 29 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
I. Náhradu za omezení vlastnického nebo užívacího práva a za poskytnutí věcné nebo osobní pomoci podle § 29 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému [„(1) Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné nebo osobní pomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Náhradu poskytuje krajský úřad, v jehož územním obvodu byla pomoc poskytována. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení záchranných nebo likvidačních prací. … (2) Pokud dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle občanského zákoníku. … (3) Jde-li o vykonání osobní pomoci, u níž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle občanského zákoníku, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce nebo služby. Při stanovení náhrady za věcnou pomoc se vychází z výše výdajů vzniklých povinnému nebo z výše náhrady obvykle účtované za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí, zjištěné podle občanského zákoníku. … (4) Poskytne-li podnikající fyzická osoba, která má příjmy pouze ze samostatné činnosti osobní pomoc na výzvu velitele zásahu nebo v rámci plánované pomoci na vyžádání, náleží jí náhrada ušlého výdělku za dobu, po kterou pomoc poskytne. Náhradu poskytuje krajský úřad, v jehož správním obvodu byla pomoc poskytována. Při výpočtu náhrady ušlého výdělku se postupuje přiměřeně podle zvláštního právního předpisu. … (5) Obce, kraje, popřípadě základní složky integrovaného záchranného systému jsou oprávněny požadovat uhrazení nákladů, které vynaložily jako náhradu za poskytnutí věcné nebo osobní pomoci, za provedené likvidační práce a škody prokazatelně vzniklé havárií (§ 24), po původci havárie. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje.)„], poskytuje kraj ze svého majetku prostřednictvím krajského úřadu; nejde o náhradu poskytovanou státem prostřednictvím krajského úřadu jako podle § 30 tohoto zákona [„(1) Stát odpovídá za škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám vzniklou v příčinné souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám nebo způsobil havárii. … (2) Peněžní náhrada se poskytne právnickým a fyzickým osobám, které utrpěly škodu na zdraví nebo věcnou škodu při … a) činnosti složek integrovaného záchranného systému nebo orgánů koordinujících záchranné a likvidační práce, … b) poskytnutí osobní nebo věcné pomoci. … (3) Škoda na zdraví se uhrazuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, pokud nevznikl nárok na náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu. V případě úmrtí poškozeného se peněžní náhrada poskytne dědicům. … (4) Peněžní náhradu poskytne stát prostřednictvím krajského úřadu, v jehož správním obvodu při záchranných a likvidačních pracích nebo cvičení škoda či újma vznikla. Při poskytování této náhrady za věcnou škodu se postupuje podle ustanovení občanského zákoníku platných v době vzniku škody. … (5) Právo na náhradu škody s uvedením důvodů je třeba uplatnit písemně u příslušného krajského úřadu do 6 měsíců od doby, kdy se právnická nebo fyzická osoba o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Krajský úřad může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti, nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody. … (6) Vznikne–li škoda složkám integrovaného záchranného systému nebo osobám v nich zařazeným při poskytování pomoci v zahraničí, hradí tuto škodu Ministerstvo vnitra, pokud ke škodě došlo při mezistátní pomoci schválené Ministerstvem vnitra. V případě poskytování pomoci v příhraničí hradí škodu kraj, z jehož území byla pomoc poskytnuta. Odškodnění se provádí tak, jako kdyby škoda vznikla na území České republiky. … (7) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik havárie.“].
II. Při neexistenci zvláštní úpravy okruhu účastníků správního řízení o náhradě podle § 29 zákona o IZS se v navazujícím řízení podle části páté o. s. ř. podpůrně použije § 141 odst. 3 správního řádu; účastníkem na straně povinné je kraj.
III. K řízení podle části páté o. s. ř. o náhradě podle § 29 zákona o IZS je podle § 250 odst. 1 písm. a) o. s. ř. místně příslušný obecný soud kraje jako účastníka, jemuž měla být uložena povinnost k plnění.
(podle usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 30 Cdo 3291/2025, ze dne 31. 3. 2026)