Promlčení práva vyloučeného člena bytového družstva na vypořádací podíl
Ustanovení § 714 obč. zák. [č. 40/1964 Sb. – „Zánikem členství osoby v bytovém družstvu zanikne její nájem bytu. Osoba, jejíž nájem bytu zanikl, není povinna se z bytu vystěhovat, pokud jí není zajištěna bytová náhrada za podmínek uvedených v § 712 odst. 2 a 3, popřípadě poskytnuto přístřeší za podmínek uvedených v § 712 odst. 5. Vrácení členského podílu se může člen domáhat teprve po vystěhování z bytu, a to ve lhůtě dané stanovami družstva.“] není možné vyložit tak, že by splatnost vypořádacího podílu vyloučeného člena bytového družstva vždy nastala (a promlčecí doba práva na vypořádací podíl počala vždy běžet) až v den, kdy se vyloučený člen z družstevního bytu vystěhuje. Pravidlo obsažené v § 714 větě třetí obč. zák. představuje toliko omezení aktivní věcné legitimace vyloučeného člena družstva; ten nemůže být v řízení o žalobě o zaplacení vypořádacího podílu úspěšný, jestliže se ke dni vydání rozsudku nevystěhoval z družstevního bytu.
Pro určení počátku běhu promlčecí doby práva na vypořádací podíl je třeba § 714 obč. zák. vyložit v jeho celistvosti tak, že členu bytového družstva, který již nemůže platnost svého vyloučení napadat, začne promlčecí doba běžet v den, kdy mu vznikla povinnost se z družstevního bytu vystěhovat proto, že mu družstvo poskytlo bytovou náhradu nebo přístřeší, a současně (neurčí-li stanovy družstva jinak) nastala splatnost vypořádacího podílu podle § 233 odst. 4 obch. zák.; a to bez ohledu na to, zda se vyloučený člen z družstevního bytu již vystěhoval.
Řečené se neprosadí v případě, kdy se vyloučený člen dobrovolně vystěhuje z družstevního bytu, přestože mu družstvo neposkytlo bytovou náhradu nebo přístřeší. V takovém případě začne promlčecí doba běžet uplynutím doby podle § 233 odst. 4 obch. zák. [č. 513/1991 Sb. – „Nárok na vypořádací podíl je splatný uplynutím tří měsíců od schválení účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Nárok na podíl na zisku vzniká jen za období trvání členství.“] anebo vystěhováním vyloučeného člena z družstevního bytu – podle toho, která skutečnost nastala později.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu spisové značky 27 Cdo 1751/2025, ze dne 31. 3. 2026)
Zneužití práva u žaloby o neplatnost zpeněžení z majetkové podstaty
Žaloba podle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona [„Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku. Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout žalobou podanou u insolvenčního soudu i po uplynutí lhůty podle věty první, nebyl-li nabyvatel v dobré víře.“] o určení neplatnosti smlouvy, kterou insolvenční správce zpeněžil majetek z majetkové podstaty prodejem mimo dražbu, může být zamítnuta pro zjevné zneužití práva, i když je smlouva jinak neplatná pro rozpor s § 295 odst. 1 a odst. 2 písm. f) insolvenčního zákona.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu senátní značky 29 ICdo 131/2024, ze dne 25. 3. 2026)